Křivda se dožila čtvrtstoletí
Bojkot byl odvetou za rok 1980, kdy se na výzvu USA nezúčastnilo 65 států olympiády v Moskvě, aby tak protestovaly proti invazi tehdejšího SSSR do Afgánistánu. Z logiky Studené války si to Moskva nemohla nechat líbit a 8. května 1984 zakázala odjezd svých sportovců do Los Angeles. „Spřátelené země“ se přidaly záhy, Československo o 4 dny později. Jediným státem Východního bloku, který „nedržel partu“, bylo Rumunsko. Jeho tehdejší lídr Nicolae Ceaušesku vyslal do USA 125 sportovců a ti pak v hodnocení národů obsadili druhé místo za hostitelskou zemí. Nepřijely ani Libye a Írán, kteří sice nepatřili k socialistickému bloku, ale s USA měli vlastní spory.
Politické třenice významně zasáhly do života českých (československých) atletů, kteří tehdy zažívali patrně nejlepší éru historie. Rok před bojkotem získali na premiérovém MS v Helsinkách 9 medailí, z toho 4 zlaté (2x Kratochvílová, Fibingerová, Bugár), 3 stříbrné (Pribilinec, Kocembová, štafeta 4x400 m) a 2 bronzové (Valent, Machura). A že měli na to, aby světovými lídry byli i v roce olympiády, dokazuje srovnání jejich tabulkových výkonů s výkony medailistů (např. disk - Bugár 70,26, Valent 69,70 vs zlatý z OH 84 Danneberg (NSR) 66,20). "Byla jsem dobře připravená. Sice mám doma olympijské stříbro z Moskvy, ale zlatá je zlatá a já po ní toužila," vzpomněla pro ČTK na osudový rok světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová, která už na další olympijské hry v Soulu 1988 nejela. Rok předtím ukončila kariéru. Jediným, kdo se dočkal, byl ze zmiňovaných pouze Pribilinec, který si ze Koreje odvezl zlato.