Kudlička do finále, Svoboda do semifinále

Mazácky si v rozběhu na 110 metrů překážek počínal lídr evropských tabulek Petr Svoboda. Na startu po špatných zkušenostech s diskvalifikací nebláznil a vyběhl opatrně, pak však zabral, už v polovině trati byl v čele a za poslední překážkou dokonce měl čas se podívat po soupeřích a zvolnit. Přesto pohodlně zvítězil třetím nejrychlejším časem rozběhů 13.50. "Zůstal jsem „sedět“ na startu, protože jsem nechtěl skončit jako před tím Olijars (obhájce titulu byl diskvalifikován pro ulitý start). Nechápu, že taková superstar této disciplíny a obhájce titulu riskuje v rozběhu," divil se Svoboda a přiznal: "Od šesté překážky jsem si to hlídal, ale úplně jsem to nevypustil. Jsem trochu unavený ze vstávání v sedm hodin, jinak jsem úplně v pohodě. Nejsem na to zvyklý, nedělá mi to dobře. Nohy mám úplně rozblácený, takový břečkovitý, jak pytlík s vodou. I v noci jsem špatně spal," stěžoval si svěřenec Ludvíka Svobody. "Zítra to bude lepší, budu spát i hodinu přes poledne, čas je pro mě naprosto vyhovující. Na dva závody za sebou jsem zvyklý ze šampionátů," říká medialista z loňského halového ME a uzavírá: "Soupeři jsou na tom dobře, finále bude tvrdý oříšek, záleží, komu vydrží energie."  .

Martin Mazáč do semifinále nepostoupil, přesto si při své premiéře na seniorské akci pod otevřeným nebem nevedl špatně. "Snažil jsem se soustředit a zvládl jsem to. Jen jsem po poslední  překážce běžel v páté dráze, tak snad si toho nikdo nevšiml," prohlásil s úsměvem Mazáč, který nakonec doběhl čtvrtý za slušných 13.87, pět setin od třetího, přímého postupového místa. V konečném účtování mu patřila dvacátá příčka.

Do tyčkařského finále postoupil ze svěřenců Boleslava Patery Jan Kudlička. Kvalifikace přitom pro něj nezačal šťastně."Poprvé v životě jsem nestihl pokus na základní výšce. Měl jsem za to, že mi rozhodčí zapsal základ 540, asi mi špatně rozuměl," dumal posléze Kudlička, který se nakonec na 530 cm spasil až napotřetí. Pak se však jen zlepšoval, když  zvládl 5.50 i 5.60 na druhý pokus a dokonce hned napoprvé i kvalifikační limit 565 centimetrů. "Jsem spokojený, že jsem ve finále," dodal tyčkař, který si zopakuje účast ve finálové dvanáctce po dvou letech od Pekingu.

Letošní česká jednička v sektoru Michal Balner, který do soutěže vstupoval s  OR 573 cm, se naopak do bojů o medaile nedostal. Jeden křížek si připsal na základní výšce 540 cm, klíčovou roli však sehrály chyby na  560 cm. Kvalfikační normu o pět centimetrů výš už totiž nezdolal a v poměřování s ostatními obsadil dělenou 13. příčku. Kdyby 5.60 skočil nejhůře napodruhé, ve finále by byl.
"Nevyšlo to, asi jsem se na dnešek špatně připravil," litoval Balner. "Za velkou chybu považuju, že jsem se nesrovnal s tím větrem, i když to byla trochu loterie. Měl jsem si víc počkat, ale bál jsem se, že se vítr rozfouká ještě víc, a to bych zase nestihl časový limit. Uprostřed pokusu mi najednou začalo foukat jinak, pak jsem to nahoře nedokázal kontrolovat," popsal svůj boj s větrnými mlýny. "Chyba byla ale asi i někde jinde. Byl jsem zavřený patnáct dní  na soustředění v Nymburku, od té doby jsem trošku zatažený a nemůžu se z toho vzpamatovat. Teď zase za půl roku do Paříže, jsem z toho trochu smutný, ale nic se s tím nedá dělat," uzavřel finálista halového MS.

Oba čestí zástupci na dvoustovce byli vyřazeni už v rozbězích, poté co oba finišovali pátí, v obdobných časech. Jiří Vojtík v tom úvodním vyfasoval osmou dráhu a musel tak běžet na sebe. "S časem nejsem určitě spokojený, chtěl jsem tak 20.80," povídal v mixzóně svěřenec Miroslava Zahořáka, který ve větru -1.6 m/s zaběhl 21.02. "Vítr jsem tolik necítil, to spíš kolem hotelu jsem ho vnímal. Mám tady totiž skejt a včera jsem na něm jezdil, abych celý den neležel. Možná to vypadá divně, ale mě to pomáhá uvolnit nohám po tréninku. Tady jsou navíc pěkné hladké cestičky," vysvětlil  a poté už držel palce kolegovi ze skupiny Szeteiovi, který měl před sebou v dráze čerstvého šampiona ze stovky, Francouze Lemaitrea. "Má před sebou "superzajíce". Sprint sice nevypadá, že je moc o technice, ale je to tak. Já dneska také potřeboval více techniky, byla to spíš křeč," uzavřel Vojtík.

Petr Szetei neodstartoval dobře a podobně jako jeho tréninkový parťák vše doháněl v závěru. Nakonec to stačilo na 5. místě k času 21.06 (vítr 0.0). "Mně  nepřišlo, že by nefoukalo. Čekal jsem alespoň čas pod 21 vteřin, i start se mi zdálo, že jsem nezaspal tolik jako obvykle a na konci jsem docela dotahoval. Dráhu jsem měl dobrou, jsem z toho zklamaný," řekl Szetei, kterému v konečném účtování patří pozice na začátku třetí desítky. Vojtík tu předešlou uzavírá. Na semifinálovou šestnáctku stačil čas 20.95, přičemž dále se dostali všichni favorité včetně Nora Ndureho a Francouze Lemaitra.

Pokračoval též desetiboj, ovšem už bez Ukrajince Kasjanova. Lídr soutěže po prvním dnu odstoupil pro svalové zranění. Ještě více se tak otevřel boj o medaile, dobře si po sedmi diciplínách vedl hlavně Bělorus Kravčenko.
V kvalifikaci trojskokanek bylo na postup mezi finálový tucet třeba 14.07 m. Z druhé pozice půjde do boje o medaile Slovenka Velďáková.

Výsledky třetího dne