Kudlička: Skvělé, během roku dva bronzy
Bronzová medaile je skvělý úspěch, jste spokojený?
Placka je to pěkná, ale stříbrná by byla hezčí. Letos mám druhý bronz z velké akce, ale teď ve mně není taková euforie jako v Sopotech. Cítím, že jsem tady mohl skočit víc. Na druhou stranu, když bojujete s Lavilleniem, tak je ve hře jen stříbro nebo bronz.
Jak hodnotíte celý závod?
Prali jsme se s větrem a na druhém pokusu při 575 chybělo jen trošku a viselo by mi na krku stříbro. Na začátku závodu jsem se trápil, měl jsem trochu černo před očima. Šlo se taky hodně skoků, mám radši, když je zvyšování rychlejší a není jak taktizovat. Ale pak už to byly dobré skoky, i na 575.
Při posledním pokusu na 575 jste se zastavil, pak se vracel, ale nakonec jste výšku proběhl…
Nechci nic říkat proti rozhodčímu, ale domluvil jsem se a odkýval mi to, že půjdu až po startu štafetmanů. Ale on pokus pustil a já si ani nemohl roztleskat diváky. V půlce rozběhu jsem se zastavil, to se mi stalo snad poprvé v životě. Když chci skočit, tak skočím, ale přišel takový poryv větru, že jsem musel zastavit. A my, co skáčeme na jeden nádech, pak máme problémy znovu se rozběhnout, už je tam kyslíkový deficit.
Říkáte, že euforie zatím nepřišla, doceníte medaili časem?
Je skvělé, že jsem během jednoho roku získal dva bronzy. V Sopotech jsem skočil 580 a byl jsem šťastný. Tady byla šance být druhý, ale spokojený jsem. Kolik lidí udělá dva bronzy za jeden rok? Sezona byla dobrá.
Co psychická podpora před závodem?
Rád bych poděkoval především panu profesoru Kolářovi, který mi velmi pomohl, nevím jak to dělá, ale je úžasný. A před kvalifikací i finále jsem byl také za paní psycholožkou Sládečkovou, ale spíš jen pro to, abych byl úplně v pohodě. Já jsem si dnes šel závod užít a užíval jsem si ho. A těším se na další Evropu, v Praze, tam třeba budu lepší.
Co říkáte výkonům Laviilenieho?
Je to prostě favorit a na výšce, na které on zakládá, by bral medaili. Je o dva roky starší než já, tak třeba půjde do atletického důchodu dřív než já a budu mít šanci.
