Má sprinterská štafeta šanci?
Možná poslední šancí ke splnění limitu bude sobotní závod při Evropském poháru v Praze. Reprezentační štafeta zatím absolvovala tři kontrolní starty. Nejlépe si vedla hned při tom prvním v Turnově. Čtveřice „Sajdok-Vojtík–V. Šulc-Milo“ tam zaběhla čas 40.05. Při Memoriálu Josefa Odložila běželi „Schiller–R. Šulc-V. Šulc-Milo“ čas 40.11 a v úterý v Bratislavě v prvním ze dvou běhů při vítězném závodě běžela čtveřice „Schiller-R. Šulc-V. Šulc-Křížek“ čas 40.18. V druhém závodě pak ve složení „Schiller-Křížek-V. Šulc-R. Šulc“ po běhu tzv. na risk a nevydařených předávkách tato čtveřice opět zvítězila v čase 40.53.
Myslel jsem si, že limit 39.50 nebude těžké zaběhnout, vždyť současní sprinteři neběhají individuální časy o tolik horší, než kterých dosahovala „Lázničkova parta“ začátkem sedmdesátých let. Ale jak je vidět, dnešním sprinterům k časům na hranici 39 sekund nechybí ani tak rychlost, jako chuť pro výkon ve štafetě něco udělat!
Na podzim jsme se při semináři v Nymburku dohodli na tom, že v krátkém sprintu podpoříme z prostředků ČAS především přípravu štafet. Je nám jasné, že individuální výkony českých sprinterů snad s výjimkou Vojtíka jsou na hony vzdálené evropské špičce a že možnost startu na ME vede jedině přes štafetu. Dohodli jsem tam společnou přípravu, tj. 14denní společné soustředění, kontrolní srazy a kontrolní závody. Všechny dohody však šly nakonec stranou.
Ze společného soustředění se nejprve omluvil Vojtík, jehož trenér Nejdl vsadil na vlastní model přípravy. Na základě neúčasti Vojtíka odmítli na společný VT jet i další, jiní se omluvili z důvodů školy a přípravy na maturitu. Podobně tomu bylo při srazech v Praze a nakonec i při kontrolních závodech.
Do Turnova nemohl jet Schiller, v Praze nemohl běžet Vojtík, protože startoval na mítinku v Belgii a do Bratislavy nejel opět Vojtík, kterému start kolidoval ze závodem ve Švédsku. Milo se zase po doběhu stovky při Extralize na Kladně necítil zcela fit.
Nechci svádět vinu na omluvené sprintery, spíš si myslím, že na vině jsou jejich trenéři, kteří ačkoliv o startech štafety věděli předem, nedávají štafetám takovou váhu, kterou by si zasloužily. Individuální úspěch staví podstatně výše, i když je k tomu, dle výkonnosti evropské a světové sprinterské špičky, téměř nic neopravňuje. Uspět na evropské šampionátu finálovým umístěním ve štafetě je podstatně jednodušší, než v bězích na 100, či 200m. O nějaké seběhanosti štafety se tudíž vůbec nedá mluvit!
V sobotu je tedy při Evropském poháru poslední šance! Pak se štafeta poběží asi už jen při mítinku Praga Academica a tam není zajištěn předem kvalitní soupeř. Při EP bude kvalitních soupeřů dost. Švýcaři (39.61) a Belgičané (39.65) zaběhli tyto časy v sobotu při mítinku v Ženevě a před tím běhali také jako my nad 40 sekund. V české nominaci jsou Vojtík, bratři Šulcové, Milo, Křížek a Schiller. Místo ve štafetě mají v tuto chvíli jasné Jirka Vojtík na druhém a Vojta Šulc na třetím úseku. O startu Mila rozhodne vložená stovka v sobotu v rámci EP. V poslední štafetové šanci nemůžeme riskovat, že není zcela zdravotně fit (po kladenském závodě). Jde totiž nejen o limit, ale i o body pro český tým. Z dalších třech si myslím, že má nyní největší formu Láďa Křížek, který může běžet jak zatáčku, tak rovinku. Pro Rosťu Šulce mluví seběhanost s bratrem, Honza Schiller je tip do zatáčky, ale má slabinu na startu. Sestavu dáme dohromady po poradě se šéftrenérem týmu Václavem Fišerem asi až po té vložené stovce.
Ludvík Svoboda, sekce sprintů a překážek