Manuel vicemistryní Evropy
Na čtyřstovce jsme měli žhavé želízko v ohně v Lurdes Glorii Manuel. Svěřenkyně trenérů Chládkové a Šediny měla jasně nejlepší čas z finalistek. Po ostrém startu zvolnila a dvoustovkou probíhala mezi posledními. V druhé zatáčce zabrala a začala stíhat čelo. V cílové rovince se na něj prodrala a když už se zdálo, že si jde pro zlato, přehnala se přes ni na posledních metrech Britka Charlotte Henrichová a díky osobnímu rekordu 53,54 sekundy zvítězila. Manuel za tím svým zaostala časem 53,61 téměř půl vteřiny a zůstalo jí stříbro. Bronz putoval do Turecka zásluhou Edanur Tulumové (53,96).
Sprinterka Terezie Táborská proklouzla do finále dvoustovky až s časem a tak přirozeně dostala vnitřní dráhu. Z dvojky si však nevedla vůbec zle, zvláště v rovince se zdálo, že soupeřky dotahuje. Nakonec vybojovala šesté místo, čas 24.40 vteřiny je větrný (+2,5 m/s). Od medaile ji dělilo 18 setin, šampionkou se naprosto suverénně stala Faith Akinbilejeová z Velké Británie za 23.36 s.
V početném finále šestnácti tyčkařů Ladislav Sedláček nepotvrdil předzávodní předpoklady jednoho z adeptů medaile se vstupním výkonem 520 cm. Úvodních 470 dle rozpisu vynechal, ale na 485 se trápil a zdolal je až na třetí pokus. Scénář se opakoval i na rovných pěti metrech, bohužel s tím rozdílem, že tentokrát vypotřeboval všechny možnosti bez úspěchu. Spokojenější mohl být kolega v sektoru Jan Krček, který zakládal na 470 napodruhé a i on 485 překonal napotřetí. V jeho případě však jde o vyrovnaný osobák. Medaile se rozdělovaly za 510 cm, díky jedinému křížku v soutěži právě na této úrovni se z titulu radoval Polák Michal Gawenda. Sedláček a Krček se seřadili na devátém a desátém místě.
Bitva o medaile se nevydařila ani oštěpaři Štěpánu Šípkovi. Po dvou křížcích alespoň zapsal měřený pokus, ale 58.61 bylo daleko za jeho možnostmi i za užším finále, na nějž bylo třeba lépe než 64.12. Skončil jedenáctý. Není žádným překvapením, že se ve Finsku rodí skvělý oštěpaři. Topi Parviainen však ozdobil soutěž i nejlepším výkonem historie v této kategorii, když v poslední sérii hodil 84.52. Překonal tím o půlmetru výkon Němce Niklase Kaula z roku 2015 a nejbližšího soupeře v Jeruzalémě porazil téměř o 11 metrů
Smolně skončilo semifinále dvoustovky pro Jana Šulce. Po nepříliš vydařeném výběhu z bloků na soupeře ztrácel a zhruba v polovině zatáčky jej zranění zastavilo úplně. Naopak vítěz závodu Eduardi Longobardi z Itálie ukázal, v jaké je v Jeruzalémě pohodě, a už v této fázi časem 21.04 pokořil rekord šampionátu. Jenže v medailové bitvě o hodinku a půl později bylo vše jinak, v posledních metrech si na Longobardiho vyšlápl Francouz Dejan Ottou a byl to on, kdo se díky osobáku 21.10 radoval ze zlata. Italovi zůstalo stříbro za 21.22.
Na čtvrtce dorostenců se zaskvěl David García. Španěl vyrazil od startu neohroženě a i když se zdálo, že by mu mohly dojít síly, opak byl pravdou. Cílem prolétl s obřím náskokem v čase 46.67 a o 18 setin vylepšil dosavadní rekord šampionátu, osobák si posunul o více než půlvteřinu.
Patnáctistovka bývá na mistrovstvích taktickou bitvou, v Jeruzalémě to však tak úplně neplatilo, aspoň v závodě chlapců. Nizozemec Niels Laros se ujal svižného tempa už v druhém okruhu, postupně odpáral všechny soupeře a v cíli čas stlačil o setinku pod 3:50 minuty. Rekord ME překonalo ještě dalších pět finalistů, stříbro bral Nor Fjeld Halvorsen (3:52.14), bronz Brit Nyabadza (3:52.47).
Díky dominantnímu poslednímu okruhu se z titulu na trojce radovala Sofia Thogersenová z Dánska, navíc v čase 9:20,56, jen 2,51 vteřiny od rekordu ME.
Útočilo se také na maximum šampionátu ve výšce, kterou podle očekávání ovládla Srbka Angelina Topičová. Po zvládnutí 192 a jednom pokusu na 194 (to by byl vyrovnaný rekord ME) se dvakrát pokoušela 197.
Vícebojům v Jeruzalémě, zdá se, vládnou Chorvati. Prvnímu dni desetiboje dominoval Roko Farkaš, vyhrál oba sprinty (stovku za 10.57) a přenocuje se součtem 4114 bodů s náskokem 133 bodů před Švédem Törnströmem.
