Martínková skončila při olympijské premiéře na 27. místě
Okamžitě po startu se ujala tempa čínská světová rekordmanka Jiayu Yang. Velká skupina závodnic však šla pohromadě a nechyběla v ní ani svěřenkyně Kateřiny Čermákové. S nejlepšími dokázala držet krok v úvodních třech kilometrech. Pak už se ovšem od zbytku startovního pole odpoutala devítičlenná skupina favoritek, která pod vedením Jiayu Yang procházela pětkou za 21:34. Eliška na této metě figurovala na průběžném osmnáctém místě se ztrátou čtrnácti vteřin.
Yang se v následujících kilometrech pokusila o únik. V polovině trati už její náskok v mezičase 43:06 činil 33 vteřin. Martínková se mezitím propadla na šestadvacátou pozici. Její mezičas na 10 kilometrech byl 44:51, což jí stále ještě dávalo naději směrem k překonání osobního rekordu. Na patnáctém kilometru byl obrázek na čele neměnný. Yang navíc opět přidala nějaké vteřiny k dobru a zdálo se, že si neohroženě jde pro zlato. Vyjasňovala se také situace na dalších případných medailových příčkách, kde začaly mít na vrch Španělka María Pérez s další Číňankou Zhenxia Ma. Eliška vcházela po závěrečné čtvrtiny závodu jako osmadvacátá.
Jiayu Yang si své vedení do cíle pohlídala a k titulu mistryně světa z roku 2017 přidala i ten olympijský v kvalitním čase 1:25:54. Stříbro si na krk pověsí aktuální světová šampionka María Pérez ze Španělska za 1:26:19. Díky vynikajícímu závěru vybojovala bronz pro australské barvy Jemina Montag, která navíc svůj úspěch ozdobila novým kontinentálním rekordem 1:26:25.
Eliška Martínková obsadila v závodě na 20 kilometrů sedmadvacáté místo, když si s tratí poradila za 1:32:30. „Byl to hodně náročný závod, ale určitě bych se nevymlouvala na podmínky. S vedrem jsme se musely poprat všechny. Rozešly jsme to hodně rychle. Chtěla jsem se zapracovat do nějaké skupinky, abych nešla sama. Hodně závodnic se drželo pohromadě a první pětka na mě byla asi pořád ještě moc rychlá. Asi to chtělo rozejít o něco volněji, ale je možné, že i přes jinou taktiku bych došla úplně stejně. Těžko to takto zpětně hodnotit,“ sdělila své bezprostřední dojmy po první olympijské zkušenosti.
Za několik dní ji ovšem čeká ještě druhý start pod pěti kruhy v Paříži. Ve středu 7. srpna nastoupí společně s Vítem Hlaváčem do smíšené chodecké štafety.
Mužské zlato putuje do Ekvádoru
Hned v úvodu závodu mužů za to vzal Brazilec Caio Bonfim a vybudoval si velmi rychle drobný náskok. Brzy však byl dostižen a velmi početná skupina závodníků šla pohromadě. Prvních pět kilometrů ušli za 20:19. V druhé čtvrtině olympijského klání byli hodně aktivní obhájce titulu Massimo Stano se Švédem Perseem Karlströmem, ale početné pole se jim nepodařilo roztrhat. Mezičas na deseti kilometrech byl 40:21, což nenaznačovalo žádné závratné tempo. Však také vedoucí skupina stále čítala přes třicet závodníků.
V průběhu sedmnáctého kilometru se odhodlal k dalšímu nástupu Bonfim, a to byl rozhodující okamžik v boji o cenné kovy, jelikož ostatní favorité museli reagovat, což se úspěšně podařilo pouze trojici Massimo Stano, Álvaro Martín a Brian Pintado. Jako první z této čtveřice odpadl Stano a bylo tak jasné, že olympijský titul neobhájí. Naopak na začátku závěrečného okruhu se od zbývajících rivalů odpoutal Brian Pintado a své snažení dotáhl do vítězného konce. Ekvádor se tak jeho zásluhou radoval ze zlaté medaile. Pintado prošel cílem jako olympijský šampion v čase 1:18:55. Těsný souboj o další medaile vyzněl nejlépe pro stříbrného Brazilce Caia Bonfima (1:19:09) před loňským mistrem světa ze Španělska Álvarem Martínem (1:19:11). Jen o vteřinu zpět finišoval čtvrtý Massimo Stano (1:19:12).