Masná: letní zmar vystřídal radostný vstup do haly

Když Lenka Masná odjížděla před pár dny na mítink do Bordeaux, nebyla si zrovna jistá, co ji čeká. Aby ne, vždyť závodní atmosféru okusila naposledy před sedmi měsíci. A nebyl to zážitek zrovna příjemný. Tehdy na mistrovství Evropy družstev ve Stockholmu nepřemohla bolest, která ji trápila od předchozího Memoriálu Josefa Odložila, a dokončila na dvanácté pozici v pro ni nedůstojném čase 2:08.43. „Tušili jsme, že mám v noze zánět a zkusili jsme ho utlumit léky. Ale nepovedlo se. Výsledkově to pro mě byl propadák a zdravotně jsem si jenom ublížila,“ popisuje finalistka mistrovství Evropy v Barceloně klíčový moment, který pro ni v důsledku znamenal konec letní sezony. Roztočil se kolotoč návštěv u doktorů a začal zdánlivě nekonečný souboj s bolavou nohou. Vedle zprvu diagnostikované bursitidy se totiž objevil ještě zánět samotné achilovky, takže celý léčebný proces se protáhl až do září. Teprve na jeho konci se Lenka vrátila ke standardnímu atletickému tréninku.

Jak se na ni dlouhá pauza podepíše, to 26letá svěřenkyně Jiřího Sequenta netušila ještě v okamžiku, kdy v sobotu mířila do svolavatelny. Navíc měla za sebou sice krátkou, ale silnou virózu a ke klidu jí nepřidalo ani to, že až do startu půlky nevěděla, zda jim bude závod někdo rozbíhat. „Po startu jedna z běžkyň vystřelila dopředu, tak jsem se jí chytla. Záhy jsem ale pochopila, že tempo je příliš rychlé. Říkala jsem si, že to snad ani nemohu doběhnout,“ líčí své prožitky po shlédnutí dílčích mezičasů po dvoustovkách (cca 27, 58, a 1:30). Zvolnila a kolo před cílem se přes ní přehnal balík soupeřek. „Oproti předpokladům jsem ale cítila, že zas tak úplně netuhnu a ještě jsem zkusila zabojovat. Na bednu to sice už nevyšlo, ale aspoň z toho byl dobrý čas,“ komentuje své čtvrté místo a výkon 2:02.88, který jí zajistil letenku na březnové halové mistrovství světa. A také jí dodal sebevědomí. „Nebýt té mé taktiky netaktiky, běžela bych ještě o něco rychleji,“ říká přesvědčeně.

První příležitost se utvrdit má již tuto sobotu v Mondeville, další závod plánuje na 17. února v Birminghamu. „V tu dobu bych už ale ráda byla v plném tréninku na mistrovství světa,“ říká brněnská patriotka, která však od konce ledna pobývá v areálu ministerstva vnitra v pražské Stromovce, kde má možnost využívat zázemí atletické haly. „Spíš se snažím pobyt v ní minimalizovat, abych něco nechytila a neonemocněla. Určitou fázi přípravy v ní ale udělat musím,“ říká s tím, že za pár týdnů se opět přesune do moravské metropole. „Od jara do podzimu se v Brně dá udělat vše, co potřebuji,“ dodává.