Matěj Krsek půjde do oprav
Matěj Krsek plnil před třemi lety v Tokiu roli náhradníka pro čtvrtkařskou štafetu a v Paříži konečně mohl do olympijských klání také zasáhnout, a to v rozběhu na 400 metrů. Přímý postup do semifinále si zajistili pouze tři nejrychlejší závodníci z každého běhu, kterých bylo na pořadu celkem šest. Krsek startoval v tom třetím, který měl hlavně africké favority jako Zambijce Muzalu Samukongu nebo Botswaňana Bayapa Ndoriho, a právě tito dva závodnicí startovali pod Matějem, kterému byla nalosována čtvrtá dráha. Z té finišoval na osmém místě v čase 45.71, což bylo jen čtyři setiny za jeho sezónním maximem, ale od semifinálového postupu to bylo poměrně daleko. Zítra ho tak čeká opravný běh. „Jsem trošku zklamaný. Přijel jsem do Paříže s tím, že jsem se cítil minulý týden v tréninku výborně, ale po příletu jako by ta forma ze mě úplně spadla. Při samotném běhu tam nebyla úplně šťáva. Neviděl jsem ještě splity, takže si to musím později zanalyzovat. Mám pocit, že jsem neměl příliš silnou třetí stovku,“ uvedl.
Pět tisícin rozhodlo o králi olympijské stovky, je jím Lyles
Už semifinále stovky mužů naznačilo, že se máme na co těšit. Jihoafričan Benjamin Richardson už se s časem 9.95 mezi elitní osmičku nevešel. Celkem pět postupujících do finále navíc stlačilo své časy pod 9.90. Boj o cenné kovy byl pak strhující a o jeho vítězi rozhodlo titěrných 5 tisícin. Američan Noah Lyles i Jamajčan Kishane Thompson prolétli rovinku shodně za 9.79, ale hlubší předklon měl Lyles a k titulu mistra světa z loňské Budapešti přidal v Paříži i titul olympijský. Pro Lylese se jedná o nový osobní rekord. Leader letošních tabulek Thompson musel vzít zavděk stříbrem a po doběhu z něj bylo cítit zklamání. Z bronzu se radoval další zástupce americké sprinterské školy Fred Kerley v čase 9.81. Pro něj se jedná už o druhou medaili z olympijské stovky. Před třemi lety v Tokiu bral stříbro. Čtvrtému Jihoafričanovi Akanimu Simbinemu nestačil ani národní rekord 9.82 na umístění na stupních vítězů. Pátý byl obhájce titulu Ital Marcell Lamont Jacobs za 9.85. Národní historické maximum své země posunul časem 9.86 i šestý Botswaňan Letsile Tebogo.
Dominantní Katzberg atakoval i olympijský rekord
Neohroženým vládcem kladivářského finále byl dvaadvacetiletý Kanaďan Ethan Katzberg. Ten potvrdil svou dominanci v této disciplíně i pod pěti kruhy a o svém vítězství rozhodl hned v úvodní sérii, kdy poslal své náčiní až do vzdálenosti 84.12, kterým příliš nezaostal ani na olympijským rekordem reprezentantka někdejšího Sovětského svazu Sergeje Litvinova z her v Soulu 1988. Na tento výkon mohli jeho soupeři jen těžko reagovat, protože byl úplně mimo jejich možnosti. O zlatu bylo rozhodnuto. Souboj o další cenné kovy byl ovšem o poznání vyrovnanější. Nejlépe vyzněl pro Maďara Bence Halásze, jenž vystoupá na stříbrný stupínek díky výkonu 79.97. Bronz putuje na Ukrajinu zásluhou Mykhayla Kokhana (79.39).
Světová rekordmanka má už i olympijský titul
Pouze dvěma závodnicím se ve finále výškařek podařilo překonat dva metry. Byly jimi světová rekordmanka Yaroslava Mahuchikh z Ukrajiny s Australankou Nicolou Olyslagers. Mahuchikh to dokázala hned napoprvé, což jí zajistilo olympijský titul. Olyslagers byla na této hodnotě úspěšná napotřetí a obhájila stříbro z Tokia. Také z bronzu se radovaly tyto dvě země, jelikož si ho podělily Eleanor Patterson s Irynou Gerashchenko, když obě zapsaly 195 centimetrů a měly čistý zápis. Gerashchenko se konečně po čtvrtých místech na olympiádě v Tokiu i na světovém šampionátu v Eugene dočkala velkého cenného kovu na globálním vrcholu. Světová šampionka z roku 2022 Patterson si pak oproti předešlým hrám o dvě příčky polepšila.