Melich i jeho medaile už jsou doma

Včera stál na stupních vítězů a poslouchal aplaus ochozů stadionu v Lužnikách, dnes už i se svým bronzem nasedl do letadla směr domovina. „Práci, kvůli které jsem do Moskvy jel, jsem zdárně odvedl a čekají mě ještě další závody,“ zdůvodnil Lukáš Melich na Letišti Václava Havla, proč odcestoval z Ruska, když šampionát je teprve ve své polovině. „Jediné, co mě mrzí, je to, že na živo neuvidím v akci Víťu a Láďu,“ zmínil svěřenec Dušana Krále své vrhačské kamarády z Dukly Praha Veselého a Prášila, které zítra dopoledne čeká kvalifikace v oštěpu, resp. kouli.

„Většinu času jsem strávil na hotelu nebo přípravou na soutěž a i oslava medaile byla úměrná tomu, že sezona ještě neskončila,“  říkal s tím, že něco většího uspořádá, až bude po všem. Pak asi padne i láhev kvalitní slivovice v ruce, kterou chvíli předtím dostal od legendární koulařky Heleny Fibingerové (na snímku Melichovi gratuluje) jako poděkování za výbornou reprezentaci země a aby byl nadále hodně zdravý a silný.

Nyní se však Lukáš chce především konečně dospat. „Už se těším, jak se doma položím na gauč a dám nohy nahoru,“ vyznal se 32letý rodák z Jilemnice. „Ale přečetl jsem si v novinách, že náš starosta něco chystá na uvítanou, tak se toho začínám trochu děsit,“ dodal se smíchem.

Na oslavy a lenošení momentálně moc času mít nebude, vždyť už za týden ho čekají další závody. V Dubnici nad Váhom se konají největší závody na Slovensku zvané Atletický most. Celkem plánuje ještě do konce sezony objet tři až čtyři mítinky. „Chtěl bych využít formu, kterou mám, a pokusit se o překonání českého rekordu. Ale chybí mi k němu ještě metr a to při těchto vzdálenostech není žádná legrace,“ připomněl 14 let starý výkon Vladimíra Mašky z Pacova, při němž kladivo dolétlo do vzdálenosti 81.28 m. „Musí se všechno sejít, podobně jako se tak stalo v Moskvě Fajdekovi,“ dodal s odkazem na novopečeného mistra světa z Polska.

Jeho příklad je přitom pro Lukáše inspirující i v něčem jiném. Budí v něm touhu v budoucnu zopakovat a pokud ještě možno vylepšit letošní výsledek. „Přiznávám, že ty pocity na stupních nejsou zlý, takže bych si na ně rád zase stoupnul. A mohlo by to být i výš,“  uzavřel úspěšný kladivář.