Místo konce rekordní zápis
Jako by to byly v pátek v německých Drážďanech dva hodně rozdílné závody v jednom. Při tom prvním se tyčkařkám nijak mimořádně nedařilo, když ty nejlepší zdolaly 452 cm. Jenže za daných okolností nebylo možné určit vítězku, Britka Holly Bleasdaleové i naše Jiřina Svobodová měly stejný zápis, a tak přišlo na řadu rozeskakování. A to byl ten druhý, kvalitativně úplně jiný závod.
„Já už jsem něco podobného zažila před týdnem na mítinku v Rouen ve Francii, kdy jsem se cítila výborně při rozcvičení, v závodě jsem se ale trochu hledala a našla se až při rozeskakování o prvenství. Jenže má tehdejší soupeřka už úspěšná nebyla, takže to rychle skončilo,“ zmínila Svobodová paralelu se svým posledním závodem, v němž si nakonec zapsala 463 cm. Tentokrát však proti sobě měla skokanku, která na tom byla podobně a svou kvalitu začala projevovat až v rozeskakování. „Vlastně se ani nedá říct, že bychom závodily proti sobě. Spíš jsme se navzájem povzbuzovaly, plácaly si, byly šťastné, že nám to začalo jít,“ upřesnila svěřenkyně trenérů Ptáčníka a Lubenského.
Obě se tak oproti dřívějšímu průběhu soutěže zdárně přenesly přes 461 cm a stejně tak napoprvé zdolaly i 466 a 471 cm, což pro ně shodně znamenalo vyrovnání letos zatím nejlepšího světového výkonu Němky Spiegelburgové a pro Jiřinu navrch nový národní rekord, jímž o centimetr překonala ten svůj dřívější z předloňského Doněcku. „Pak jsme ještě zkoušely 476 cm, ale jednak to je už dost vysoko, jednak se projevila únava, přeci jen jsme v tu dobu byly na sektoru už pět hodin a samotný závod trval tři hodiny. Když jsme tedy ani jedna neskočila, přišla za mnou Holly a navrhla remízu. A já souhlasila, taky už jsem toho měla celkem dost,“ přiznala úřadující mistryně Evropy a spoluvládkyně letošních tabulek.
Na jejich první příčce je po neděli ještě o něco těsněji. K dosavadnímu triu totiž na mítinku Ruská zima tak trochu senzačně přibyla 25letá Slovinka Šutejová, která si v závodě zlepšila absolutní osobní rekord o deset, z hlediska haly dokonce o 15 cm. „Je to pro mě překvapení, naposledy jsem ji zaznamenala někdy před dvěma lety. Ale je to dobře, že se objevují nové tváře a úroveň disciplíny jde celkově nahoru,“ říká Jiřina s tím, že se na tom podle ní podílejí i přísné limity, které IAAF nastavila pro účast na halovém mistrovství světa, aby bylo možné uspořádat rovnou finále. „Osobně mi víc vyhovoval systém s kvalifikacemi, člověk si alespoň osahal sektor, takhle se jede rovnou jakoby naostro. Ale musíme se s tím nějak srovnat,“ poznamenává Svobodová, kterou ve výhledu čeká ještě jeden mítink v zahraničí, a sice ve čtvrtek ve Stockholmu. „Na ten se těším, vždy se mi tam dobře skákalo, tak snad se to potvrdí i tentokrát,“ uzavírá Jiřina.
