Motivací byli skvělí čeští diváci, svěřila se Cachová

Po prvním dnu jste byla na průběžném prvním místě. Věřila jste ve zlato?
Nejdřív jsem tomu moc nevěřila, protože letos jsem neměla moc dobrou dálku. Ale po dnešním výkonu v dálce jsem se trochu uklidnila a začínala mi svítat naděje. Nepočítala jsem s tím, že bych skočila kolem 620, a najednou to bylo o dost bodů navíc.

Rozhodující byl oštěp..
Tam jsem naopak myslela, že hodím víc. Ale 42 metrů, nic moc, tam jsem ztratila. Byla jsem asi přehecovaná, první jsem dala zajišťovák, a pak jsem se prala s technikou.

Šla jste do osmistovky s tím, že ještě zkusíte náskok Šadeikové dohnat?
Rozdíl byl celkem velký. Věděla jsem, že Estonka měla běženo 2:18 v hale a že venku může běžet ještě rychleji. Ale zkusit jsem to musela. Čeští diváci a vítězství mě hodně lákalo, byla to obrovská motivace. Tak snad někdy později mi to vyjde.

Sledovala jste Estonku během závodu?
Vůbec jsem nevěděla, jak běží. Na tabuli jsem se nestihla dívat. Trenéra jsem nasměrovala na šestistovku, aby na mě zakřičel, jestli mě dobíhá. To mi vždycky hodně pomůže, snažím se pak ještě zabrat.  Tentokrát jsem ale neslyšela, takže jsem se prostě snažila běžet co nejrychleji. 

Na jaký výkon jste si dnes věřila?
Určitě jsem chtěla pokořit hranici 6000 bodů, tedy limit na mistrovství světa do Tegu. Už v Götzisu jsem myslela, že mi to vyjde. Ale to byl první závod v sezoně, v Kladně se mi nepovedly překážky, neměla jsem je vyběhané a i víc disciplín mi nevyšlo. Tak se to povedlo konečně v Ostravě.

A hned medaile i limit…
Ano, jsem za to moc ráda, že mi vše vyšlo.

Foto: Jan Kucharčík

Měla jste delší dobu zdravotní problémy a nyní zase přišel úspěch na velké akci…
Ano, poslední rok jsem mohla lépe trénovat, tolik zdravotních problémů mě netrápilo. Před šampionátem jsem měla trochu problémy se stehnem, ale to se vyřešilo tím, že jsem byla schopná běžet na druhou nohu. 

Co ještě potřebujete zlepšit, abyste se prosadila v seniorské kategorii?
Hlavně stabilizovat všechny disciplíny. Například koule mi uletěla tady v Ostravě na 12.90, ale bůhví, co budu házet na příštích závodech. Ráda bych také, abych se zlepšila ve výšce. Na trénincích to vypadá dobře, ale v závodech jsem pak stažená a není to tak dobré.

A co mohlo být lepší v tomto závodě?
Překážky, kdybych běžela na svou nohu, tak mohly být určitě lepší. Výška mohla být také lepší, koule asi ne, a také samozřejmě ten oštěp.

Jak jste vnímala atmosféru na stadionu?
Vnímala jsem to hodně. Diváci byli skvělí, hnali mě dopředu, ale před cílem už mě prostě síly došly.

Byla jste nervózní, spala jste po prvním dnu dobře?
Měla jsem v hlavě hodně čísel, ale docela jsem se vyspala, protože závody byly až od půl druhé, takže jsem věděla, že když se budu budit, že se přeci jen dospím. Nervózní jsem byla především před překážkami a největší trému jsem měla asi před osmistovkou.

Měla jste něco slíbeného za medaili?
Pro mě to byla spíš vnitřní motivace, než že bych měla slíbené nějaké konkrétní věci. Pro mě byla motivací hymna, česká vlajka, čeští fanoušci…Pro mě je víc, když se lidi smějou a mají radost, než jakékoliv hmotné věci.

Oslavíte svůj úspěch?
Určitě, máme dnes večer závěrečnou párty s atlety někde v Porubě, takže se už docela těším.

Jakou bodovou hranici byste v budoucnu chtěla pokořit?
Takový sen je asi 6500 bodů, ale to bude ještě pár let trvat…

Dnes jste dokázala nasbírat 6123 bodů, to je třetí nejlepší výkon české historie..
Tak na český rekord mi stejně ještě nějakých 150 bodů chybí.. Je důležité dobře poskládat všechny disciplíny, tak snad se to někdy podaří.