"Na Barcelonu nevzpomínám, to novináři mi jí připomenou"

Jak se vám vzpomíná na vaše vítězství v Barceloně při olympiádě před 18 lety?
Já na to nevzpomínám, to jen když novináři přijdou, tak říkám, že to je úžasné... (úsměv) Včera jsem byl na stadionu, vypadá hrozně podobně. Považuju ho za jeden z nejhezších vůbec.  Skoro dvacet let a mně připadá, že se tam toho moc nezměnilo, pořád je zachovalý, má úžasné zařízení. Přitom ostatní olympijské stadiony mají po skončení her většinou problémy, třeba Atény.

foto: www.graf.cz 

A který moment si z tehdejšího závodu vybavíte?
Ono jich je víc. Do Barcelony jsem se dostal až v posledním nominačním závodu. Cítil jsem ale už dopředu, že se mi bude ve Španělsku dařit. Takový pocit jsem měl vlastně jen jednou v životě. Nevím, jak je to možný, ale neměl jsem vůbec žádné pochybnosti. Věděl jsem, že první pokus bude stačit. Momentů je hodně, ale že by mi nějak cíleně naskakovaly, když jsem teď tady, tak to ne. Spíš naopak, včera jsem bloudil a hledal s Jarčou (Klimešovou) rozcvičovací stadion.

Předtucha funguje i v případě svěřenců?
To asi ne, tehdy to bylo výjimečné. Měl jsem sám v sebe obrovskou důvěru. Takovou jsem nikdy před tím ani potom neměl. U svých kluků mám určité představy a jsem přesvědčený, že to bude dobrý, ale prioritou je pro mě celá sezona.

Petr (Frydrych) navíc dlouho nezávodil...
Právě, nemohli jsme udělat všechno, co bych si v ideálním případě představoval. Ale na druhou stranu, osud to chtěl takhle a my jsme pro úspěch udělali všechno. Třeba kdyby byl úplně zdravý, zase by mohla přijít únava, to si člověk nevybere.

A jak je na tom Víťa Veselý?
Začátek sezony měl vynikající, pak laboroval s achilovkou i kolenem, výkonnosti šla dolů, ale pak zatrénoval a na republice to vypadalo dobře. Měli jsem tu v plánu ještě jeden házecí trénink, ale trošku ho pobolívala noha, tak ho radši nepůjdeme. Nebudeme to lámat přes koleno, připraven je dobře.

Petr Frydrych je možná v podobné pozici jako v Barceloně vy... Co byste mu poradil?
Petr si problémy nepřipouští, on se na ten závod těší. Nepotřebuje na tréninku moc házet, musí se na něj opatrně, protože jinak by se zničil. Pavel Kolář (fyzioterapeut) není stavěný na obrovskou zátěž. Říkal, že se s ním musí opatrně, háže přirozeně a tělo samo ví, co je pro něj nejlepší. Tady je pod tlakem, určitě pro něj bude evropský šampionát velká zkouška mezi dospělými.

Co byste poradil Báře v její těžké situaci?
Musí se jí povést začátek. Musí rychle odhodit, nejlépe v prvním pokusu a pak se ve finále uvidí. Záleží, jak bude rozbouřený loket. Bára je velmi dobrá závodnice. Teď je asi v nejtěžší pozici, ve které kdy při závodech na top úrovni byla. Ale i to je k něčemu dobrý. Když jste na tom hůř, dá vám to víc. Ale myslím si, že Bára by mohla vyhrát, když se jí technicky zadaří. Složité to má v tom, že jde vlastně o dva závody.

Byl jste někdy v takové pozici, abyste se bál, že si něco urvete?
V Sydney jsem měl problém, i když nebyl takový, málo jsem se rozcvičil, v kvalifikaci mě bolel loket hodně. Musel jsem ho stáhnout, po třetím pokusu jsem ruku vůbec necítil, jak jsem to měl stažený. Ale bolest lokte bývá různá. Pokud to je klasický oštěpařský loket, tak je to konečná, s tím se nedá házet, nedá se zatejpovat. Říkala, že když natáhne ruku, že může hodit, což je pozitivní. 
 
Změnil se za osmnáct let oštěp a atletika?
Určitě, všechno se změnilo. Vše je profesionálnější, lidi jsou samostatnějsí, sebevědomější. Ale základ se nemění. Atletika je sice hodně o penězích, ale jen pro úplně vyvolené, dostat se na vrchol se povede málokomu. Většina lidí to dělá proto, že to má ráda, že se na vrchol chce dostat.

Uspokojilo by Vás, kdyby Petr hodil stejně jako Vy před osmnácti lety?
Já bych byl radši, aby hodil o kousek dál... (úsměv) Je na začátku kariéry, jeho letošní výkon mě překvapil, ale jsem přesvědčen, že může hodit ještě dál. Ale ještě není úplně "udělaný" oštěpař. Ve sprinterských a silových věcech je začátečník, a to je dobře. Navíc vloni se z něj během jednoho závodu stal úplně jiný člověk. I Víťa má ale šanci na dobrý výkon. Má v tomhle štěstí, že se o něm tolik nemluví, ale proč by nemohl hodit daleko?

Bude nutné hodit limit 81 metrů?
To nebude potřeba, kolem 80 bude na finále. Navíc je přihlášeno jen 24 oštěpařů.  Což je dobře, protože kvalifikace bude rychlá.

Jací jsou Španělé fanoušci?
Dobří, mají to v krvi. Bude záležet, jak se bude dařit jejich závodníkům.  Bylo by nejlepší, aby získali medaile a měli další šance, to by lidi na stadion přitáhlo.