Nad Evropou vychází iránsko-marocká hvězda
Dvacáté první narozeniny oslavil tenhle rodák z Londýna teprve před pár dny. Navíc má předky z Íránu a Maroka, což sám označil vzhledem ke své specializaci na sprinty za „podivné“. Předpoklady však zatím docela staví na hlavu, už se dokázal prosadit i proti všeobecně favorizovaným soupeřům z USA či Karibiku – třeba na juniorském mistrovství světa v Barceloně. Ale popořádku.
Adam Gemili se narodil 6. října 1993 v Londýně. A jako mnozí sprinteři začínal jako slibný fotbalista, asi netřeba dlouze představovat Chelsea, do jejíž mládežnických týmů patřil od svých osmi do patnácti let. Pak se sice vydal do jiných klubů, zároveň se ale věnoval i atletice. Nešla mu zle: před olympijskou sezónou 2012 se stále nemohl rozhodnout, zda bude jako profík obouvat kopačky nebo tretry. A to už měl z roku 2011 na svém kontě dvě juniorská stříbra z mistrovství Evropy v Tallinu, když jej na stovce předčil pouze (takřka) o dva roky starší Francouz Vicaut a ve štafetě jím vedený tým.
Už na jaře před Londýnem se však Gemiliho směřování vyjasnilo vcelku jednoznačně. Ačkoli byl jeho hlavním atletickým cílem juniorský světový šampionát, splnil ostrý limit pro olympijské hry jako první z britských sprinterů, tedy dříve než třeba zkušený Chambers. Začátkem června totiž zaběhl v německém Řezně nejprve 10.11 a pak ještě tři setinky ubral.
Do Barcelony cestoval už jako čerstvý olympionik a se zámořskými soupeři si poradil s velikým přehledem. A přestože si vylepšili osobní rekordy, Američana Ernesta porazil o 12 setin, Jamajčanu Skeenovi dokonce naložil skoro dvojnásobek. Sám se navíc stal s časem 10.05 rekordmanem: šampionátu i národním juniorským. A v Londýně se při největší sportovní události světa neztratil - v semifinále takřka zopakoval barcelonský výkon (10.06) a čtyři setiny jej dělily od postupu do finále.
Loni se Gemili stal v Tampere mistrem Evropy do 22 let na stovce i ve štafetě 4x100 m. Na šampionátu se pokoušel prosadit také na dvoustovce, skončil ale po 20.51 „až“ čtvrtý, když jej o medaili připravil o dvě setiny Pavel Maslák. V Moskvě na světovém šampionátu přesto zvolil delší z tratí, přeci jen čas 20.30 před akcí skýtal lepší naděje než 10.16 (a větrných 10.09). A udělal dobře. V semifinále zlepšil britský rekord své kategorie na 19.98 a i když si nakonec ve finále nesáhl na medaili po výkonu o desetinu pomalejším, páté místo bylo skvělým počinem.
Také letos zvládl velmi dobře oba vrcholy, které na něj čekaly. Na hrách Britského společenství zvolil stovku, nad jeho síly byl při ní pouze Jamajčan Bailey-Cole, další stříbro pak Gemili bral i se štafetou. Dosavadní vrchol závodní kariéry přišel jen o dva týdny později na mistrovství Evropy. Na dvoustovce v Curychu si přesvědčivě poradil se všemi soupeři v čele s o poznání zkušenějším Francouzem Lemaitrem (byť také jemu je teprve 24) a na setinu zopakoval semifinálový čas z Moskvy 19.98. Jako první donesl do cíle i štafetový kolík, spolu kolegy z týmu Ellingtonem, Aikines-Aryeeteym, Kiltym svůj triumf podtrhli i výborným časem 37.93.
A podle hlasujících v anketě kontinentální asociace „vycházející hvězda“ Adama Gemiliho září na evropské obloze (spolu s Ruskou Kučinovou) najjasněji.
