Nejstaršího maratonce „Guinessovka“ neuzná. Chybí mu rodný list

O příběhu Fauji Singha, jenž měl jako nejstarší člověk dokončit královskou běžeckou trať, jsme informovali minulý týden. I když se už tehdy hovořilo o pochybnostech nad jeho věkem – narodil se údajně 1. 4. 1911 v Indii – tiše se předpokládalo, že jeho rekord bude všeobecně uznán. Stalo se tak však jen částečně.

Světová asociaci sdružující veterány (WMA) jeho rekord na svých stránkách uznala, jako důkaz jí stačil Singhův britský pas s uvedeným datem narození. Stoletý maratónec má dokonce i gratulaci k jubileu od samotné britské královny Alžběty II. To však není dost pro organizaci vydávající tzv. Guinessovu knihu světových rekordů.

„Moc rádi bychom mu rekord uznali, ale nemáme důkaz,“ tvrdí vydavatel Guinessovy knihy Craig Glenday. „Můžeme uznat pouze oficiální rodný list vydaný v příslušném roce,“ dodal. Nic takového však Singh v ruce nemá. Lobovat za něj se pokoušela i indická vláda, jenže musela přiznat, že v roce 1911 se prostě žádné takové listiny nevydávaly. Ani prohlášení bývalého Singhova souseda, které vydavatelům „Guinessovky“ Indové zaslali, nestačí.

Protože Singh neumí anglicky, zastupuje ho i v těchto záležitostech jeho trenér, jmenovec Harmandar Singh. Ten považuje „uznání od Guinesse“ za podstatné. „Myslím, že to je důležité pro všechny, kteří dosáhnou určitého věku, protože je to inspiruje a mohou si říct, „ano, je to možné“,“ tvrdí trenér Singh. Ostatně maratonský dědeček byl tváří kampaně sportovní značky Adidas se sloganem „Nic není nemožné“. „Nicméně, chápu, že má Guinessova kniha rekordů svá pravidla, což je správné,“ uznává.

Ať už si o (ne)uznání Singhových rekordů myslíme cokoli, pravdou zůstává, že pro propagaci aktivního zdravého životního stylu v pokročilém věku udělal dost. Ne náhodou nesl před sedmi lety olympijskou pochodeň před Hrami v Aténách a rád by se zúčastnil i před Londýnem. Navíc není jediným důkazem sportovní dlouhověkosti – a můžeme zůstat i u maratonu v Torontu, kde Ind zaznamenal svůj zatím poslední počin. Kanaďan Ed Whitlock – jehož osmdesát let patrně nebude zpochybňováno – tu zaběhl vskutku vynikající rekord své kategorie – 3:15:51. Za takový čas se nemusí stydět mnohý, podstatně mladší vytrvalec.