Nemohla jsem uvěřit, říká Hejnová

Jak jste se cítila před závodem?
Jsem nastydlá ještě z domácího šampionátu v Brně, kde bylo psí počasí, na druhou stranu jsme si už včera s trenérkou psali přes Skype a říkali jsme si, jaký to bude dnes asi závod. A nějaké tušení, že to bude dobré, tam bylo. Při rozcvičování mi pak trenérka říkala, že si myslí, že mám formu. A měla pravdu.

Jak hodnotíte samotný závod?
Už na startu jsem se cítila výborně. Poprvé v životě jsem zkusila běžet na 15 kroků do osmé překážky. Před tím jsem takhle běžela do sedmé, ale do osmé už jsem se bála. Byl to z mého pohledu čistý, bezchybný závod. Cítila jsem, že to musím zkusit a vyšlo to. Když člověk ubere krok, hodně ho to zrychlí. Ráda bych si to troufla i v dalších závodech, je to pak i hodně o psychice.

Trenérka je s vámi v Paříži?
Ano, tentokrát se mnou jela a jsem moc ráda. Je tu i můj přítel a pár známých. Byla jsem proto hodně namotivovaná a chtěla jsem se před nimi ukázat. A to se mi dokonale povedlo.

Gratulace asi byly hojné, že?
Ještě jsem je nestihla všechny zaregistrovat. Už mi píplo asi 30 smsek, budu je muset probrat (smích). I soupeřky mi gratulovaly, vždy to potěší od těch nejlepších. Trenérka je také nadšená, i když něco tušila už před závodem. Byla ledově klidná, ale už před startem říkala, že to bude dobré, je vidět, že tomu rozumí.

Emoce byly po doběhu asi silné...
Mísilo se ve mně dojetí s pocitem, že tomu nemohu ani uvěřit. Pro mě tenhle výkon znamená, že jsem si zase trošku udělala jméno. Přeci jen výkon roku, to už se počítá a vnímá...

Mění se nějak nyní vaše ambice směrem k mistrovství světa v Tegu?
Stále mám respekt ze soupeřek, ale věřím, že budu dobře připravená. Pro mě je stále nejdůležitější dostat se do finále, protože i to může být hodně těžké. A tam se pak uvidí. Možná mě ostatní budou brát jako takového černého koně, ale já si zachovávám chladnou hlavu.