Očekávané pařížské vrcholy: Potvrdí rekordmani svou pozici pod pěti kruhy?

Mondo a ti ostatní

V posledních čtyřech letech jsme si zvykli, že pokud se tyčkařského klání zúčastní švédský fenomén této disciplíny Armand Duplantis, jedná se v drtivé většině případů o one man show, kterou si ve výsledku „užívají“ i jeho soupeři. Mondo je ve čtyřiadvaceti letech nejspíš nejvýraznější osobností královny sportu napříč všemi disciplínami a svou jedinečnost dokazuje při každém startu. V podstatě v každém závodě se pokouší o další vylepšení vlastního světového rekordu.

Stejně tomu je i v této sezóně. Hned v úvodu letní části opět posunul v čínském Xiamenu hranice této disciplíny, když se úspěšně přenesl přes 624 centimetrů. Od té doby se už pětkrát pokoušel o zdolání 625. V některých případech k tomu měl opravdu blízko a není asi vhodnější okamžik a místo, kde by této mety dosáhl, než je olympijské finále, ve kterém bude obhajovat tři roky staré zlato z Tokia. Jen těžko mu někdo bude konkurovat. Zatímco pro Duplantise jsou šestimetrové zápisy v podstatě standardem, stejnou hranici v tomto roce z jeho soupeřů zdolal už pouze Američan Chris Nilsen v průběhu halové sezóny. Dá se tak očekávat, že Mondo prodlouží svou vítěznou sérii na globálních vrcholech, kde naposledy prohrál pět pěti lety na mistrovství světa v katarském Doha.

Největším otazníkem pro olympijské finále tedy je, zda svůj případný triumf ozdobí dalším světovým rekordem. Soupeři ovšem budou čekat na jeho sebemenší zaváhání a doufat, že se jim podaří atletický zázrak a Duplantise o zlatou medaili připraví.

Naváže Alekna na olympijské úspěchy slavného otce?

Litevský diskař Mykolas Alekna šokoval hned v úvodu letošní sezóny, když na mítinku v americkém městečku Ramona ve státě Oklahoma poslal dvoukilové náčiní do vzdálenosti 74.35, čímž v pouhých 21 letech o 27 centimetrů překonal vousatý světový rekord legendárního Němce Jürgena Schulta ze sezóny 1987. Zároveň také posunul o 47 centimetrů národní rekord svého věhlasného otce Virgilia, jenž v minulosti Schultův zápis také ostřeloval.

Co se týká absolutního výkonu, Mykolas svého otce překonal, ale globální zlato mu na rozdíl od Virgilia chybí. Ten je totiž dvojnásobným olympijským vítězem z her v Sydney 2000 a Aténách 2004. K tomu má doma také dvě zlaté medaile z mistrovství světa. Mykolas byl zatím nejlépe stříbrný na světovém šampionátu v Eugene 2022. Loni pak bral na MS bronz.

Letos je však suverénní. Prohrál pouze v jednom z osmi závodů, do kterých nastoupil a ve čtyřech případech zapsal více než 70 metrů. Nutno ovšem dodat, že jediná jeho porážka přišla v ten nejméně vhodný okamžik, a to ve finále nedávného mistrovství Evropy v Římě, kdy se musel sklonit před Kristjanem Čehem a Lukasem Weisshaidingerem, kteří samozřejmě nebudou chybět ani v Paříži. Když k tomu přičteme ještě úřadujícího mistra světa a obhájce olympijského titulu Daniela Stahla, můžeme i přes Aleknovi vynikající výkony z posledních týdnů očekávat tuhý boj o cenné kovy.

Zkompletuje Mahuchikh sbírku titulů?

Také ukrajinská výškařka Yaroslava Mahuchikh dokázala stejně jako Mykolas Alekna v letošní sezóně překonat letitý světový rekord. Také ten se datoval už od sezóny 1987, kdy Bulharka Stefka Kostadinová skočila na mistrovství světa v Římě 209 centimetrů. Od té doby se o překonání jejího maxima pokoušela řada jedinečných výškařek jako Švédka Kajsa Bergqvist, Chorvatka Blanka Vlasič nebo Ruska Maria Lasickene. Všechny byly neúspěšné. Až dvaadvacetiletá Yaroslava pokořila na červencovém mítinku Diamantové ligy v Paříži vysněnou metu svých předchůdkyň, když úspěšně zdolala laťku ve výšce 210 centimetrů.

V roli největší favoritky tak na zlato bude vstupovat i do olympijské soutěže. Jeden cenný kov pod pěti kruhy už vybojovala, když v pouhých devatenácti letech brala v Tokiu bronz za Marií Lasickene a Australankou Nicolou Olyslagers, a právě ta by jí měla být nejvážnější konkurentkou v Paříži. Je totiž jedinou závodnicí, kterou v tomto roce Mahuchikh porazila. Stalo se tak na halovém mistrovství světa v Glasgow, což byl také letos jediný závod, ve kterém Yaroslava neskočila dva metry. Pokud se Yaroslavě Mahuchikh podaří v Paříži zvítězit, bude mít ve dvaadvaceti letech v držení všechny dosažitelné tituly. Dvoumetrové skoky však má na svém kontě hned několik jejích soupeřek a některé je zapsaly i letos.

Dvě obhajují, jedna na zlato čeká

O dalším triu rekordmanek už jsme psali v předešlých dílech našeho seriálu. Sydney McLaughlin-Levrone posunula vlastní historické světové maximum na amerických Trials, kde zaběhla čas 50.65 a můžeme se těšit na její souboj s druhou nejrychlejší ženou historie a evropskou rekordmankou Femke Bol, která Američance podlehla na olympijských hrách v Tokiu i na světovém šampionátu v Eugene a ráda by obhájkyni titulu konečně porazila.

Faith Kipyegon se pokusí navázat na zlatý double na tratích 1500 a 5000 metrů, kterého dosáhla na loňském světovém šampionátu v Budapešti. Na olympijských hrách si tuto kombinaci vyzkouší vůbec poprvé. Na patnáctistovce přitom bude usilovat už o třetí titul pod pěti kruhy v řadě. Do olympijského klání na této distanci bude vstupovat jako staronová světová rekordmanka, když na mítinku Diamantové ligy v Paříži vylepšila vlastní rekordní zápis na 3:49.04.

Na pětce se pak proti sobě mohou utkat dokonce tři aktuální světové rekordmanky. Kromě Kipyegon figurují v předběžných startovních listinách také Etiopanka Gudaf Tsegay, která Keňance loni na konci sezóny vzala rekordní zápis právě na této trati a také reprezentační kolegyně Beatrice Chebet. Ta se pro změnu stala historicky první ženou, která zaběhla dráhovou desítku pod 29 minut.