Očekávané vrcholy evropského šampionátu
Squadra azzurra v plné síle
V předběžných přihláškách figuruje 1560 atletů a atletek ze 48 zemí. Nejpočetnější výpravou je ta domácí. Italská sestava čítá 116 jmen a jistě bude aspirovat i na prvenství v medailovém i bodovém hodnocení národů, jelikož její síla je vskutku obrovská. V týmu nechybí olympijští šampioni z Tokia výškař Gianmarco Tamberi, sprinter Lamont Marcell Jacobs a chodkyně Antonella Palmisano. První dva jmenovaní budou obhajovat evropské tituly z předešlého šampionátu v Mnichově. Dva roky starý zlatý úspěch chce zopakovat také vítěz desítky Yemaneberhan Crippa, jenž má navíc v plánu běžet i půlmaraton. Na dva nejcennější kovy v soutěži koulařů se pokusí zaútočit Leonardo Fabbri, jenž je se sezónním maximem 22.95 velkým favoritem závodu a halový evropský šampion Zane Weir. Na pódiová umístění si však bude na základě svých letošních výkonů brousit zuby i řada dalších italských reprezentantů, kteří budou chtít před domácím publikem zazářit.
Dlouho očekávaný duel a Mayerova šance
Už je to téměř dva roky, kdy se v jednom mistrovském sedmiboji proti sobě utkaly dvě velké osobnosti poslední dekády Belgičanka Nafissatou Thiam a Britka Katarina Johnson-Thompson. Naposledy tomu tak bylo na mistrovství světa v Eugene, kde Thiam vyhrála a Johnson-Thompson byla osmá. Obě si od té doby prošly podobným vývojem, kdy střídaly velké úspěchy s nucenými pauzami v důsledku zranění.
Thiam loni zvítězila na halovém mistrovství Evropy v Istanbulu v novém pětibojařském světovém rekordu 5055 bodů. Zranění jí ovšem znemožnilo startovat na světovém šampionátu v Budapešti, kde pro změnu zvítězila Johnson-Thompson. Ovšem i tu od té doby trápí zdraví, a tak startovala spíše sporadicky a o motivaci má jistě postaráno. Zatímco má doma světové tituly z haly i pod otevřeným nebem, nejcennější kov z ME jí stále chybí. Jejím maximem je stříbro z šampionátu v Berlíně 2018, kde podlehla právě Belgičance.
Zajímavé bude sledovat také soutěž desetibojařů. Pro Francouze Kevina Mayera je kontinentální mistrovství pod otevřeným nebem snad zakleté. Svého jediného cenného kovu z tohoto podniku dosáhl už v roce 2014 v Curychu, kde bral stříbro. Na ME v Berlíně byl životní formě, ale po třech přešlapech v dálce přišel o všechny naděje. Krátce nato přitom v Talence vytvořil dosud platný světový rekord 9126 bodů.
V roce 2022 opanoval desetiboj na světovém šampionátu v Eugene a byl velkých favoritem i pro evropský šampionát v Mnichově, kde však odstoupil už po úvodní stovce. Také sezóna 2023 byla jak na houpačce. Nejprve vyhrál HME v Istanbulu, aby následně odstoupil ze závodu na mistrovství světa v Budapešti. To mu však zkomplikovalo i cestu na olympijské hry v Paříži, kde by měl obhajovat stříbrnou medaili z Tokia, jelikož zatím v kvalifikačním období nedokončil jediný víceboj. Správně tak neměl startovat ani v Římě, ale Evropská atletika mu udělila divokou kartu, a tak bude Mayer hrát opravdu o vše.
Šestice světových rekordmanů a útok Elkasevič na sedmý titul
Kromě Mayera a Thiam uvidíme v Římě ještě dalších šest aktuálních světových rekordmanů. Tři z nich dosáhli historického světového maxima v tomto roce. Nizozemka Femke Bol posunula vlastní historický zápis na halové čtvrtce hned dvakrát až na 49.17. Před dvěma lety v Mnichově opanovala hladkou i překážkovou čtvrtku. Tentokrát si zvolila pouze závod na 400 metrů překážek, kde bude jen těžko hledat rovnocennou soupeřku.
Litevský diskař Mykolas Alekna dokázal získat svůj premiérový titul evropského šampiona už v devatenácti letech, když triumfoval v Mnichově. Zkraje letošní sezóny pak přímo šokoval na mítinku v Ramoně, kde poslal dvoukilové náčiní na 74.35, čímž překonal letitý světový rekord Němce Jürgena Schulta. Za sedmdesát metrů se dostal letos už třikrát a soutěž diskařů by měla být jedním z vrcholů nadcházejícího šampionátu, jelikož v sektoru nebudou chybět ani poslední dva mistři světa Slovinec Kristjan Čeh se Švédem Danielem Stahlem.
Švédský tyčkařský fenomén Armand Duplantis překonal svůj světový rekord hned při prvním letošním startu pod otevřeným nebem, když se při mítinku Diamantové ligy v čínském Xiamenu úspěšně přenesl přes 624 centimetrů a o další posunutí hranic této disciplíny se jistě bude pokoušet i v Římě. Zisk třetího titulu mistra Evropy v řadě by pro něj měl být spíše formalitou.
Na třetí zlato v řadě bude útočit také norský držitel světového rekordu na čtvrtce překážek Karsten Warholm. Ten absolvoval svůj první letošní závod v této disciplíně v Oslu, kde mu sice nesmírně kvalitní čas 46.70 nestačil na vítězství, jelikož podlehl Brazilci Alisonovi dos Santosovi, ale v evropských podmínkách nemá Nor konkurenci.
Bilance jeho krajana a halového světového rekordmana na patnáctistovce Jakoba Ingebrigtsena je na evropských šampionátech pod otevřeným nebem vskutku jedinečná. Na posledních dvou totiž vyhrál závody na 1500 i 5000 metrů a o tentýž počin se bude pokoušet i v Římě.
Z výčtu světových rekordmanů to bude mít se ziskem titulu nejspíš nejtěžší polská kladivářka Anita Wlodarczyk. Někdejší neohrožená vládkyně této disciplíny se v roce 2022 zranila při pronásledování zloděje a od té doby se jí nedaří dostat do bývalé formy. Cestu za pátým kontinentálním zlatem tak bude mít opravdu složitou.
Chorvatská diskařka Sandra Elkasevič sice není světovou rekordmankou, ale její bilance na ME je vskutku jedinečná. V Římě bude bojovat už o sedmý titul v řadě. Na kontinentálních mistrovstvích nenašla přemožitelku už od roku 2010. Na rozdíl od Wlodarczyk patří mezi největší favoritky na zlato, takže její ambice rozhodně není nereálná.
Celkem se můžeme v Římě těšit na devět úřadujících světových šampionů. Kontinentální tituly bude obhajovat celkem 34 atletů.