Juška si vyskákal olympijské finále
Dálkař Radek Juška se vrátil na olympijské hry po osmi letech. V Riu de Janeiru mu uteklo finále o jediný centimetr, a tak snil, že se na druhý pokus do olympijského finále podívá. Nad jeho formou ovšem visel otazník. Ani letos se mu totiž nevyhnuly zdravotní potíže a dlouho se hledal. Našel se však ve správný okamžik. Pařížskou kvalifikaci zahájil solidním skokem na 785 centimetrů a pak přišla druhá série. Radek se parádně trefil do odrazu a dolétl až na 815 centimetrů, čímž na centimetr splnil kvalifikační limit a v boji o medaile tak nebude chybět. Po protrápené sezóně tak zažívá velkou satisfakci. „Věřil jsem si na výkon někde mezi 790 a osmi metry, ale tohle je prostě sen. Po osmi letech jsem zpět na olympiádě a podařilo se mi postoupit rovnou do finále. Mám za sebou psychicky velmi náročné týdny. Od mistrovství Evropy jsem přípravě na olympiádu obětoval opravdu vše. Padal jsem na hubu, ale ta dřina se vyplatila. Jsou to obrovské emoce, které jsem ze sebe musel vypustit. Věřím, že pro finále tam ještě nějaká rezerva je. Ten skok byl hodně povedený, ale nebyl ideální. Vím, co musím udělat, abych dolétl ještě dál. Sektor mi sedí, je rychlý, ale není tvrdý," doufá v úspěšné finálové vystoupení. Kromě Jušky přeskočil požadovaný kvalifikační limit už pouze řecký obhájce titulu Miltiadis Tentoglou, který dolétl na 832 centimetrů.
Druhý český zástupce Petr Meindlschmid se kvalifikací protrápil, když zaznamenal pouze jediný měřený pokus. V úvodní sérii zapsal 697 centimetrů a v dalších dvou přešlápl. Jako jeden z benjamínků výpravy tak zaplatil nováčkovskou daň a celkově skončí třicátý. „Dnes jsem bojoval se vším od točivého větru, přes čekání před mým pokusem než se vymění prkno. Sešlo se hodně věcí, které nebyly ideální, ale nemohu se na to vymlouvat. Prostě jsem kvalifikaci nezvládl. Nevím úplně, kde byl problém. Do budoucna na tom musíme zapracovat. Beru to jako takovou facku po vydařeném mistrovství Evropy. Potvrdilo se, že sport je prostě takový. Jednou jste nahoře a jednou dole. Ne vždy to může být růžové, jak si člověk vysní. Teď to bolí, ale ještě mě čeká mistrovství světa juniorů v Peru, kde doufám a věřím, že to napravím,“ neskrýval zklamání.
Z páté dráhy odstartovala do čtvrtého rozběhu žen na 400 metrů překážek Nikoleta Jíchová. Svěřenkyně Jindřicha Šimánka rozběhla závod skvěle a v polovině trati byla na úrovni americké favoritky Anny Cockrell. Druhá zatáčka a cílová rovinka už naší reprezentantce nevyšla úplně podle představ. Na jedné z mezer musela přidat krok, a tak ztratila ideální rytmus. Cílem proběhla jako pátá, přičemž přímo postupovaly pouze tři nejrychlejší závodnice z každého rozběhu a čas 55.45 nestačil Nikoletě, aby se dostala mezi tři tzv. lucky losers. Zítra ji tak čeká opravný běh, ve kterém bude mít druhou možnost, jak se kvalifikovat do semifinále. „Poslední týden laboruji s kolenem, takže vzhledem k okolnostem to byl celkem důstojný běh. Před několika dny mě v něm začalo z ničeho nic píchat a zatím jsme nenašli příčinu. Snažíme se dělat vše možné, aby se to zlepšilo, ale tady jsme na olympiádě, takže na sebe musím být tvrdá a prostě běžet. Počasí vyšlo skvěle až na trochu silný vítr a dráha je dost podobná jako v Římě, takže se dá dosáhnout výrazně lepšího času. Věřím, že mi rozběh posloužil jako taková rozcvička, jelikož jsem v posledních dnech nemohla odběhat žádné kvalitní tréninky a zítra snad poběžím lépe. Musím zapracovat na druhé polovině trati,“ má jasno.
V rozbězích na 110 metrů překážek byl jasně nejrychlejší trojnásobný světový šampion ze Spojených států Grant Holloway, jenž se už v úvodním kole blýskl špičkovým časem 13.01.