Ohlédnutí za Diamantovou ligou
Diamantová liga má za sebou třináctý ročník. O diamanty se však bojovalo podvanácté, jelikož v roce 2020 byl formát této soutěže výrazně ovlivněn pandemií. Nyní už je vše při starém, a tak se uskutečnilo celkem třináct mítinků včetně toho finálového. Vůbec poprvé se dostala Diamantovka do polského Chořova, který nahradil jednu ze zrušených čínských zastávek. Ostatní destinace pak už byly tradiční.
Osm rekordů diamantové ligy
Jednou z nejvýraznějších osobností Diamantovky byl opět švédský tyčkař Armand Duplantis. Ten nejprve na mítinku ve Stockholmu skočil před domácím publikem historicky nejlepší výkon pod otevřeným nebem, když se přenesl přes laťku ve výšce 616 centimetrů. Celkem v pěti ze svých sedmi startů v letošním ročníku se dostal přes šest metrů (v Chořově a Lausanne se nejednalo ovšem o diamantové disciplíny). Ve švédské metropoli pak padlo ještě jedno historické maximum tohoto seriálu, a to zásluhou Nizozemky Femke Bol, která zvládla čtvrtku překážek za 52.27.
V Birminghamu měnil rekordní tabulky slovinský diskař Kristjan Čeh, jenž poslal své náčiní na 71.27. V Eugene se pro změnu blýskl novým rekordem na hladké čtvrtce domácí Michael Norman, jenž proběhl jeden okruh za 43.60. Dalším atletem, kterému se dařilo před vlastním publikem byl Nor Jakob Ingebrigtsen, který v Oslu zaběhl časem 3:46.46 rekord Diamantové ligy v závodě na jednu míli. Rychlé dráhy v Monaku využil k novému rekordnímu zápisu na trojce Burunďan Thiery Ndikumwenayo, když triumfoval v čase 7:25.93. Další rekordmankou z této africké země je Francine Niyonsaba. Ta se v Eugene vyhoupla do čela této statistiky časem 8:59.08 na dvě míle.
Jeden rekord Diamantové ligy pak padl také v curyšském finále, kde zazářil třetím nejhodnotnějším výkonem historie 23.23 americký koulař Joe Kovacs, jenž zaostal jen čtrnáct centimetrů za světovým rekordem svého krajana Ryana Crousera, kterého v přímém souboji o diamantovou trofej porazil.
Česká stopa
Celkem sedm českých atletů a atletek zasáhlo do letošního ročníku. Jednoznačně nejúspěšnější byli oštěpaři. Do curyšského finále se kvalifikovali Jakub Vadlejch a Barbora Špotáková. Vadlejch zazářil hned na úvodním mítinku v katarském Dauhá, kde se poprvé v kariéře dostal za 90 metrů, když si posunul hodnotu kariérního maxima na 90.88 a podlehl pouze Grenaďanovi Andersonovi Petersovi, jenž se posunul kontinentálním rekordem 93.07 na páté místo historických světových tabulek. Vadlejch se dočkal vítězství v Chořově a k tomu přidal ještě druhé místo v Lausanne a čtvrté v nabité stockholmské soutěži.
Ve finále pak chtěl navázat na své triumfy z let 2016 a 2017. To se mu bohužel nepodařilo. Jeho nejdelší hod 86.94 stačil na druhé místo a přemožitelem se mu stal Ind Neeraj Chopra, jenž se stal vůbec prvním vítězem Diamantové ligy z této země.
Barbora Špotáková je dokonce pětinásobnou vítězkou seriálu. Letos se jí vedlo nejlépe v Chořově, kde skončila druhá v sezónním maximu 62.29. K tomu byla šestá v Paříži a osmá v Monaku. Finálový závod byl vůbec jejím posledním kariérním a obsadila v něm páté místo za 59.08. Zvítězila Američanka Kara Winger za 64.98, která také tímto závodem ukončila kariéru.
Ze zbylé pětice pak dosáhla v základní části Diamantové ligy nejvyššího umístění Lada Vondrová, která skončila na mítinku v Rabatu pátá. Vítězslav Veselý byl šestý v Dauhá a sedmý ve Stockholmu. Nikola Ogrodníková obsadila osmé místo v Paříži. Kristiina Mäki startovala na třech mítincích, přičemž byla desátá v Birminghamu, dvanáctá v Chořově a třináctá v Rabatu. Její partner Filip Sasínek se ve Stockholmu představil sice pouze v předprogramu, nicméně v kvalitně obsazeném závodě zvítězil v čase 3:36.56.
Devět úspěšných obhájců
Celkem v 17 z 32 disciplín byli na startu obhájci loňských trofejí. Devět z nich svůj primát z minulé sezóny úspěšně obhájilo. Srbská dálkařka Ivana Vuleta se radovala už ze čtvrtého vítězství v seriálu. Keňská mílařka Faith Kipyegon a její krajan Emmanuel Korir kralovali potřetí, přičemž půlkař Korir ozdobil svůj triumf letošním nejlepším světovým výkonem 1:43.26.
Dalšími úspěšnými obhájci pak byli italský výškař Gianmarco Tamberi, švédský tyčkař Armand Duplantis, Nigerijka Tobi Amusan na stovce překážek, Nizozemka Femke Bol na čtvrtce překážek, venezuelská trojskokanka Yulimar Rojas a americká diskařka Valarie Allman.
Hned devatenáct atletů se radovalo ze zisku první diamantové trofeje. Sedm jmen se ve výčtu diamantových vítězů podruhé.
Jedineční Lyles a Fraser-Pryce
Ivana Vuleta nebyla jedinou atletkou, která vybojovala už čtvrtou diamantovou trofej. Stejně jsou na tom také sprinterská esa Noah Lyles a Shelly-Ann Fraser-Pryce. Lyles kraloval dvoustovce v rámci Diamantovky v letech 2017, 2018, 2019 a letos. K tomu má ještě jednu trofej ze stovky, a to z roku 2019. Nestárnoucí Fraser-Pryce se na diamantový trůn vrátila po sedmi letech. První tři celková vítězství na stovce má z let 2012, 2013 a 2015. Stejně jako Lyles se může pyšnit celkově pěti trofejemi. V sezóně 2013 byla nejlepší i na dvoustovce.
Další TOP výkony
Faith Kipyegon útočila v Monaku na světový rekord Etiopanky Genzebe Dibaba. Časem 3:50.37 na něj ztratila jen tři desetiny a stala se druhou nejrychlejší ženou historie na této trati. Mezi TOP 10 výkonů historie se vejde i její čas z Eugene 3:52.59.
Americký koulařský světový rekordman Ryan Crouser sice diamantovou trofej neobhájil, nicméně na mítinku v Eugene se dostal za 23 metrů, když se prezentoval sedmým nejhodnotnějším výkonem historie 23.02.
V Eugene se dařilo také Etiopance Ejgayehu Taye, která zvládla závod na 5000 metrů v čase 14:12.98, což ji řadí na páté místo historických světových tabulek.
Při finálovém závodě v Curychu zazářila na čtvrtce Dominikánka Marileidy Paulino, když zaběhla nejrychlejší světový čas od roku 2019. Stala se teprve dvanáctou závodnicí historie, která stlačila svůj čas na této distanci pod 49 vteřin, a to na 48.99. Za rekordem mítinku Jarmily Kratochvílové z roku 1982 zaostala jen o 13 setin.
Na šesté místo historických světových statistik na trojce překážek se posunula díky svému vítěznému času z Paříže 8:56.55 Winfred Yavi z Bahrajnu.
