OKAMŽIK ROKU #5: BRONZOVÁ TEČKA

Barbora už před sezónou avizovala, že mistrovství Evropy v Mnichově bude nejspíš její poslední velkou mezinárodní akcí. Reprezentační kariéru chtěla důstojně ukončit v místě, kde do ní vstoupila. Právě v bavorské metropoli si totiž roce 2002 odbyla svou premiéru na reprezentačním vrcholu mezi dospělými.

Průběh sezóny nebyl z jejího pohledu zrovna ideální a vše podřídila jedinému cíli. Vynechala světový šampionát v Eugene a soustředila své snažení k Mnichovu. Slibnou formu naznačila krátce před samotným mistrovstvím na mítinku Diamantové ligy v Chořově, kde skončila druhá v sezónním maximu 62.29. Následně však přišlo nevydařené vystoupení v jinak oblíbeném Monaku. Otázkou tak bylo, v jakém rozpoložení do Mnichova odcestuje.

Už v kvalifikaci ovšem nenechala nikoho na pochybách, že se na vrchol sezóny umí skvěle připravit. Svou kvalifikační skupinu vyhrála výkonem 60.75 a v součtu obou kvalifikačních skupin jí patřilo třetí místo. Ve finále to pak byl skutečný boj a Barbora opět ukázala, jak velkou závodnicí je. Před závěrečnými pokusy se pohybovala mimo pódiová umístění. Nicméně do svého šestého hodu se pořádně opřela a její náčiní se zapíchlo na 60.68, což znamenalo zisk bronzové medaile. Špotáková tak potvrdila, že je prostě ženou posledních pokusů.

Její kariéra tak měla pohádkový konec, když získala svou jedenáctou velkou medaili před zraky svých ratolestí a za podpory svých nejbližších na místě, kde do velké světové atletiky před dvaceti lety vstoupila. Symbolické bylo i obsazení stupňů vítězů, které potvrzovalo výměnu generací, když na ně společně s jedenačtyřicetiletou Špotákovou vystoupaly dvacetiletá vítězka Elina Tzengko z Řecka a stříbrná osmnáctiletá Srbka Adriana Vilagoš.