Paráda tyčkařského dua a třetinová britská obhajoba
Česká stopa
Oba čeští tyčkaři budou skákat v pondělním finále! Více se v kvalifikaci natrápil Jan Kudlička, který sice zvládl 530 i 545 napoprvé, ale při 560 vyčerpal všechny tři možnosti. Totéž se naštěstí neopakovalo o decimetr výš, kde svěřenec Boleslava Patery uspěl na druhý pokus. "Ty dva křížky na 560 byly trochu zbytečné, ale zase musím zaklepat, že když je tam něco pod 570 na třetí pokus, mám takovou vnitřní jistotu před pokusem, že to prostě skočím," řekl ke kritické chvíli. Naopak zlomená tyč ho v hlavě nestrašila. "Nevím, co to třeba dělá s tělem podvědomě, ale skočil jsem 570 a kdyby se skákalo dál, třeba bych ještě i něco přidal. Necítil jsem se úplně nejlíp, protože jsme dost trénovali, ale věřím, že finále bude o něčem jiném," uvedl.
Jeho parťák Michal Balner 570 sice nezdolal, předtím ale všechny výšky skočil napoprvé a právě to mu zajistilo účast v boji o medaile. "Trošku jsem si myslel, že 560 bude na první pokus stačit úplně v pohodě na finále. Pak jsem se na to trochu vyfláknul a zkoušel jsem tvrdší tyč. První pokus byl takový rozcvičovací, druhý byl moc hezký, třetí vůbec, to jsem se málem zabil. Nakonec 560 stačilo úplně v pohodě. Takže... těšíme se na finále," shrnul.
Čtvrtkař Pavel Maslák obsadí na olympiádě konečné šestnácté místo. Se svou šťastnou semifinálovou příležitostí naložil velmi slušně: do cílové rovinky vbíhal jako třetí čtvrtý a v úplném závěru sice opět tuhnul, tentokrát ale soupeře, jímž byl Slovinec Janežič, udržel o setinu za sebou, navíc si vylepšil letošňák. "S tím jsem určitě spokojený, ale osobák by byl lepší," řekl svěřenec Dalibora Kupky na adresu času 45.06, který zůstal od finálových bran daleko, poslední postupové místo se bralo za 44.47. "To by byl osobák o tři desetiny, na to jsem tu neměl. Asi bych měl na lepší čas, kdybych měl lepší dráhu, ale na takový ne," uznal Pavel. "Dneska se mi běželo určitě lépe. A proto jsem i celkově spokojený, protože včera to stálo za prd. Dneska už to bylo dobrý," shrnul čtvrtkař, který ve finále věří svému dnešnímu přemožiteli Niekerkovi. Ostatně, vsadil si na něj i lahvinku vína. Nejrychlejší byl v této fázi Grenaďan James (44.02), následován dalším spolufavoritem Merrittem z USA (44.21), úřadující mistr světa Niekerk z JAR běžel 44.45.
Obě české sedmibojařky nastoupily do oštěpu v první skupině na začátku večerního bloku. Lépe se vedlo dle předpokladů Klučinové, která v první sérii hodila 45.93 m, a posledním pokusem přidala k letošnímu maximu ještě osm decimetrů na 46.73. Naopak i na své poměry nepovedenou předvedla šestou disciplínu Cachová, když nejdále hodila hned napoprvé, 37.77. Oštěpy v silnější skupině pak létaly daleko za 50metrovou hranici, zejména z ruky Iakuniece-Admidinové (55.93) a Ifantiduové (54.57). Pro vývoj na čele však byl zásadní počin třetí v pořadíThiamové, která díky 53.13 navýšila náskok před Ennis-Hillovou už na luxusních 142 bodů. Na třetí pozici se posunula Theisen-Eatonová, ale o bronz ještě musela bodovat, za sebou měla čtyři soupeřky se ztrátou menší než sto bodů.
Závěr patří "oblíbené" osmistovce, obě Češky si ji viditelně "užily". Lepší byla Kateřina, která zakončila nepovedený druhý den časem 2:18.95, Eliška po přepáleném začátku řádně vytuhla (2:22.81). Vynikající půlky převedly Američanka Miller-Kochová (2:06.82) a Němka Rathová (2:07.22). Zahanbit se nenechala ani maminka Ennis-Hillová, byť ani třetí nejrychlejší čas 2:09.07 na obhajobu nestačil, Thiamová prohrála "jen" o 7,5 vteřiny a - byť notně ztenčený - náskok nad hlavní rivalkou udržela...
Večerní dělba medailí
Belgičanka Nafissatou Thiamová se stala vcelku překvapivou šampionkou sedmiboje, když nasbírala národní rekord 6810 bodů, Obhájkyně titulu z Londýna Ennis-Hillová z Velké Británie přes srdnatý výkon podlehla o 35 bodů, když sečetla 6775. V obdobně vyrovnané bitvě o bronz uspěla Kanaďanka Theisen Eatonová (6653) před Lotyškou Iakuniece-Admidinové (6617).
Páté místo obsadila Němka Schäferová, šampionka z MS juniorů v Bydhošti 2008 a vrstevnice Kateřiny Cachové. Ta skončila v Riu v poli poražených 24., po slušném prvním dni se jí tři další disciplíny nepodařily a se součtem se nedostala ani přes šest tisíc (5958). "Je to na mě dlouhé sezóna, byla jsem zvyklá jít pár závodů, pak jsem se vždycky zranila a měla po sezóně. Teď od května první závod a máme srpen. Ale nemyslím, že bych nebyla připravená dobře. První den šlo vidět, že forma je, ale nějak se to pokazilo," hledala vysvětlení svěřenkyně Martiny Blažkové. O dvě příčky výše (tedy 22.) a přes šest (6077 b) se dostala Eliška Klučinová. "Ten výkon je hrozný, ale já od sebe nic víc nečekala - podala jsem, na co jsem měla, bohužel na víc nebylo. Je to škoda. Začala jsem (sezónu) dobře, v květnu to vypadalo, že tady bude super závod, že všechno jde dobrým směrem. A pak se to…," marně hledala svěřenkyně Františka Ptáčníka slušné slovo.
První velké sprinterské finále přineslo dominanci Jamajčanek, které se dostaly na stupně vítězů ve dvojici. Elaine Thompsonová, u které panovaly pochybnosti o zdravotním stavu, jasně ukázala, nejen že je fit, ale že kontinentální rekord z počátku července nebyl náhodný. Časem 10.71 za ním v Riu zaostala o pouhou setinu. Stříbro si vysloužila lepší ze dvou zástupkyň USA Bowieová za výkon 10.83. O bronzu obhájkyně titulu Fraser-Pryceové z Jamajky na úkor Ta Louové z Pobřeží Slonoviny rozhodly až tisíciny, neb výsledková listina ukazuje u obou 10.86. Až za nimi skončila pátá evropská šampionka Schippersová (10.90).
Užuž to vypadalo, že současný fenomén vytrvalostních běhů na dráze Mo Farah by mohl po delší době padnout, neboť Keňan Paul Kipngetich Tanui vbíhal do cílové rovinky desítky jako první, nakonec ale Brit se somálskými kořeny opět dokázal přeřadit na nedostižný rychlostní stupeň a "šachovnicí" proběhl jako první v čase 27:05.17. Tanui zůstal o půlvteřinu zpět druhý, o bronz svedli duel Etiopané a šťastnější byl o jedinou setinu ten druhým jménem Tola.
Ve výborný závěr vygradovala soutěž dálkařů. Vše načal ve třetí a čtvrté sérii Jihoafričan Mayonga, který se ujal vedení nejprve s 828 a pak ještě přidal další centimetry k osobnímu rekordu 837 cm. V posledních pokusech se obhájce zlata Brit Rutherford posunul na druhou pozici díky 829, nakonec však na ní nezůstal. Změnilo se totiž i samotné čelo, když Američan Jeff Henderson přeskočil Mayongu o jediný cm. O medaili přišel krajan vítěze Lawson, smůlu měl v šestém pokuse, kdy daleký skok (cca 8,5 m) zmařila zapomenutá ruka.
Galerie
