PIM chce letos prolomit hodinu a přidat druhé zlato
Prague International Marathon (PIM) má za sebou úspěšnou sezonu, v níž byly překonány tři traťové rekordy, a za kterou obdržel v klasifikaci silničních běhů IAAF dvě stříbrné a jednu zlatou plaketu. Letos by organizátoři chtěli svá maxima posunout ještě dále – prolomit hranici jedné hodiny při půlmaratonu a u maratonu povýšit stávající stříbrnou plaketu na zlatou.
Hodinová hranice při půlmaratonu se otřásala už vloni, kdy vítězi Nikolasi Kipruttovi z Keni nakonec přes hodinu přebývalo pouhých sedm sekund. Tak kvalitní čas byl podle manažerky elitních závodníků Jany Moberly dosažen i kvůli tomu, že v popředí dlouho spolupracovala skupinka běžců, z nichž dva spolu vydrželi až do samotného závěru, což je nutilo nepolevovat z tempa. „Podobného efektu bych chtěla dosáhnout i letos. Nejde mi ani tak o to, abych získala slavná jména, ale aby běžci byli kvalitní a na podobné úrovni, aby dokázali běžet pospolu i poté, co odstoupí vodiči,“ popisuje Moberly strategii, která by měla vést ke kýženému cíli.
Aby splnili kritéria pro potvrzení zlaté plakety IAAF, musí organizátoři přivézt do Prahy alespoň pětici běžců a běžkyň, jejichž půlmaratonské výkony z posledních let jsou u mužů lepší 1:01:30 hod a u žen 1:11 hod. Navíc musejí být závodníci z různých zemí, což je u takto kvalitních časů a známé nadvládě Keni a Etiopie docela problém. „Jednáme třeba s Čínou, kde mají velmi dobré běžce, ale je to dost komplikované. Když to řeknu jemně, velmi si tam kontrolují, kde kdo bude za hranicemi startovat,“ popisuje Moberly, která přesto věří, že se jí podaří podmínku splnit. „Pomoci by nám mohlo i nové pravidlo IAAF, podle kterého se mezi tzv. „zlaté“ běžce řadí i ti, kteří sice nemají požadovanou výkonnost, ale umístili se do 20. místa při MS či olympiádě,“ dodává Moberly a prozrazuje už první jména, která se jí podařilo domluvit.
Patří mezi ně i čtvrtý muž šampionátu v Berlíně Yeman Tsegay Adhane, jehož osobní rekord z loňského maratonu v Paříži má hodnotu 2:06:30. Pětadvacetiletý Etiopan přislíbil účast v Praze na královské trati (a měl by tak být prvním závodníkem pražského závodu s OR pod 2:07), zvažuje však prý i půlmaraton. „Tam sice v porovnání tak kvalitní osobní rekord nemá, „jen“ 1:02:02, ale zase tolik půlmaratonů neběžel a jeho manažer je přesvědčený, že je schopen předvést výrazně lepší čas,“ referuje Moberly.
Dalším pravděpodobným startujícím pak je sběratel rakouských rekordů a olympijských účastí na tratích od stýpla po desítku Günther Weidlinger, který by prý v Praze rád vylepšil svůj stávající OR 1:01:42 pod 61 minut. Mezi ženami je zatím potvrzena obhájkyně loňského prvenství a rekordmanka trati Rosa Kosgeiová z Keni.
Prvotřídní závodníci však nejsou jedinou podmínkou pro naplnění smělých cílů, spolupracovat musí i počasí. V tomto směru panují obavy především z komplikací, který by mohl přinést silný vítr. Obdobná situace nastala např. před dvěma lety, letos navíc vede trasa půlmaratonu kvůli změnám vynuceným zastupitelstvem Prahy 1 takřka výhradně po nábřežích, kde běžce nechrání okolní zástavba. „Je to něco za něco. Moc možností, kudy v Praze trasu vést, aby byla rovinatá a nevedla třeba za městem po dálnici, nemáte. Riziko větru tu je, na druhou stranu je tu šance na rychlý čas,“ říká k tomu Moberly.
Hervis půlmaraton je na programu 27. března, Volkswagen maraton, kde by se organizátoři chtěli pokusit o získání zlaté plakety, což klade nároky mj. na kvalitu pozvaných závodníků, o šest týdnů později. Zcela jasno zatím není o tradiční podzimní GP, která by měla být 11.září, její trasa však ještě musí být posvěcena příslušnými úřady.
