Poděbrady hostily seminář věnovaný atletickým klubům a oddílům

Úvodní večer semináře byl věnován situaci atletických klubů a oddílů, která není v řadě ohledů příznivá. Atletika, stejně jako ostatní sporty, naráží na chybějící legislativní úpravy, nedostatek financí a nerozvinutou sportovní infrastrukturu. Představitelé svazu se snaží tyto problémy řešit jednáním na politické úrovni. Existuje však řada aspektů, které mohou atletické oddíly a kluby ovlivnit samy. „Opomíjíme hodnotový systém, který oddíly dětem přinášejí. Děti by si ze svého působení v oddílech kromě pohybových dovedností měly odnést i takové vlastnosti, jako jsou soutěživost, fair play, odolnost a emoční inteligence,“ vyzval účastníky semináře předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník.

Plynule na téma směřování činnosti klubů a oddílů navázala i místopředsedkyně Českého atletického svazu Barbora Špotáková, která zavzpomínala na své sportovní začátky a nastínila výzvy, kterým současná atletika čelí.

Digitalizace jako cesta k usnadnění fungování klubů a oddílů

Další dny semináře byly rozděleny do několika tematických bloků, které jsou pro život a chod atletických klubů a oddílů zásadní. Jedním z témat byla digitalizace informačního systému Českého atletického svazu, která byla zahájena před čtyřmi lety. Ředitelka ČAS Karolína Farská spolu s dalšími zástupci svazu vyzdvihla nový účetní systém, který zjednodušil registraci a evidenci plateb a nově umožňuje například i stažení dokladů. Zmíněn byl také nový registrační systém, který čítá 182 292 unikátních členů: atletů, trenérů, funkcionářů a dalších.

Podpora dětské atletické komunity

Dále se mluvilo o projektech Pohybové gramotnosti zaměřených na děti, rodiče i školy, které v ČAS vede Dita Franklová. Atletika pro děti, Atletiky pro děti do škol, Atletika pro celou rodinu propojují všechny tyto účastníky. Proto svaz pravidelně oslovuje školy s projektem atletiky do škol, pořádá akce pro oddíly a kluby, kam zve i reprezentanty. Právě přítomnost známého atleta je také jednou z motivací, jak děti u atletiky udržet.

Členská základna

Jedna z dalších přednášek se věnovala vývoji a struktuře členské základny. Ač se v některých klubech počty členů zvyšují, například v AK ŠKODA Plzeň či SSK Vítkovice, jiné naráží na nedostatečnou sportovní infrastrukturu. Na toto téma navázala případová studie AC Turnov, který za posledních 9 let zvýšil počet členů i svých sportovišť. Podle vedoucího trenéra Tomáše Krištofa jim pomohlo oslovení škol ve spádové oblasti v okolí Turnova. Škola nabídla prostory a děti, klub na oplátku zajistil trenéra. Zvýšit počet členů se podařilo i díky náborovým videím, která umístil klub na sociální sítě.

Mezi další diskutovaná témata patřily zdroje oddílového financování i úskalí pracovně-právních vztahů v klubu a oddíle. V tomto kontextu se hovořilo zejména o zaměstnávání trenérů na DPP a DPČ, které v poslední době postihla řada změn.

Pohled NSA

Na přednáškový cyklus dorazila i vzácná návštěva. Předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek mluvil o podpoře atletiky i výzvě Můj klub.

Komunikace jako základ vztahu

Seminář se také věnoval tématu promotion a marketingu. Šárka Mokrá z SSK Vítkovice připomněla, že jejich výchozím prvkem pro komunikaci s partnery jsou eventy pořádané nejen v souvislosti s velkými mítinky typu Zlatá tretra či závodů pro děti Čokoládová tretra, ale i těmi menšími, které se pořádají v průběhu celého roku. Je to cesta, jak propojit zájmy klubu, města i atletů. V dobře složeném plánu eventů se najdou témata populární i pro lokální média, což zase přináší klubu skvělé PR.

Komunikace s generací Z

Nemohla chybět také přednáška o generaci Z, tedy dětí a dospělých ve věku 12 až 27 let. Právě tato věková kategorie tvoří většinu svěřenců atletických klubů a oddílů. Jejich základním komunikačním prostředkem jsou sociální sítě, zejména Instagram. Přednáška specialistky marketingové komunikace Českého atletického svazu Karolíny Kirbsové byla proto věnována tomu, jak tyto sítě fungují a proč je tak důležité se zaměřit právě na ně.

Na toto téma přirozeně navázala další zástupkyně ČAS Lenka Semerová s problematikou Safeguardingu, tedy bezpečného prostředí v oddílu a klubu. Právě to je další klíčová záležitost i pro úspěšné fungování klubu. Nevhodné chování či dokonce zneužívání poškozuje nejen mladého atleta či atletku, kterému může způsobit trauma, ale i atletický klub. Nadějný sportovec či sportovkyně s atletikou skončí. Cílem je tedy se vyhnout ponížení a pokud něco není v pořádku, je přiměřená konstruktivní kritika. Absolutně za hranou jsou pak křik a útoky.

Organizace soutěží

Nedílnou součástí života atletických klubů a oddílů je účast jejich atletů a atletek ve školních i mistrovských soutěžích. Zástupce Atletického klubu Holešov Jakub Hřib mluvil o své zkušenosti s pořádáním okresních kol školních soutěží: Pohár rozhlasu a Středoškolského atletického poháru. Zmínil důležitost lidských zdrojů, kdy je potřeba zajistit nejen organizaci samotných závodů, ale i dostatečnou propagaci. Školní soutěže mají několik přínosů od monitoringu šikovných dětí, přes spolupráci se školami, výchovu mladých uvědomělých členů klubu (rozhodčích) až po test pořadatelství na větší závody typu MČR 10 km apod. Přínosy mistrovských soutěží jsou rozvoj členské základny a klubismu, posílení postavení atletiky v rámci ostatních sportů, ale i u představitelů města kraje a partnerů.

V posledním bloku přednášek se hovořilo o roli klubů a oddílů v systému mládežnické reprezentace. A na úplný závěr nechybělo ani zhodnocení víkendového semináře předsedou ČAS Liborem Varhaníkem.