Pokud mě atletika nebude bavit, skončím!

„Příliš důvodů zůstávat ve vrcholové atletice nemám,“ říká Pavla Hamáčková a pokračuje. „Na podzim jsem si dala takové motto, že mě to musí bavit a těšit, jinak s klidným srdcem skončím. Ale na druhé straně... po dlouhé době mě nebolí pata. Vážím si toho, že jsem teď zrovna zdravá a budu zkoušet podávat co nejlepší výkony.“

Svěřenkyně trenéra Boleslava Patery prožila emotivní rok, smutný i šťastný zároveň. „Dělo se toho hodně dohromady.“ Pavla získala bronz v Helsinkách, ale český rekord se jí  atakovat nepodařilo. „V helsinském počasí jsem s bronzem vůbec nepočítala. Ale naopak 461 cm na Odložilově memoriálu na mě bylo zkrátka moc,“ přemýšlí tyčkařka. „Teď zpětně vím, co jsem dělala špatně, ale netrápím se tím. Doufám, že se lidi nebudou ptát, kolikrát že to vlastně Hamáčková zlepšila národní rekord. Snad si jednou vzpomenou, že Hamáčková přivezla medaili z mistrovství světa.“

Rozhodne tedy letošní sezona, jestli Pavla ještě zůstane ve vrcholovém sportu? "Letos bude zlomový okamžik. Aktuálně mě trochu tahá stehno, ale uvidíme, jestli to něco znamená. Zatím jsem skákala jen dvakrát a ještě ne v tretrách." Kdyby se bolesti vrátily, znamenalo by to pro Pavlu Hamáčkovou stop alespoň na osm týdnů. "To by byl velký problém. Chystáme se na pár akcí včetně mistrovství republiky. Určitě chci splnit limit na halový světový šampionát v březnu v Moskvě." A když to nevyjde? „Hm, třeba o mistrovství Evropy zatím vůbec nepřemýšlím, to je strašně daleko. Soustředím se na trénink. Uvidíme, jak mě to letos bude bavit.“