Postřehy šéfa výpravy III.

Aktuality

pátek 12. srpna 2016

Dnes startují atletické soutěže na olympijských hrách v Riu a my vám přinášíme předzávodní třetí díl poznatků šéfa výpravy.

Ahoj přátelé,

je to tu, pokud si mohu dovolit přirovnání, je tu den D. Mluvím samozřejmě o atletice. Ale dovolte mi nejdříve napsat něco i o ostatních našich sportovcích. Včera jsme měli nádherný den. Jistě, byla i zklamání, to je sport, ale to co předvedl Jirka Prskavec a pro mne především Lukáš Krpálek, bylo neuvěřitelné. Nejen u žíněnky a kanálu, ale i ve společné místnosti u televize, jsme mocně fandili a věřili. Myslím, že pan kaplan byl spokojený, musel to cítit :). Jsou různé okamžiky, kdy je člověk hrdý - na sebe, na někoho jiného, na svou zem. Je každého věc, jestli to v sobě má nebo ne, ale mít to, ve spojení s ostatními věcmi, je velmi důležité. Bez této vlastnosti by jsme byli jen ovečky na anonymní louce. Vždy jsem byl hrdý, že jsem Čech, že žiju v České republice a že ji společně s ostatními mohu reprezentovat. A včera zejména s Lukášem Krpálkem, jsem to nejen já cítil velmi silně.

Možná se ptáte, proč o tom píšu. Mám přeci psát deník, ne nějaký blog :). Doufám totiž, že atleti, kteří dnes a v dalších dnech jdou do atletických bojů, budou cítit to samé. Je to, podle mne, pro ně důležité. Jde o součást motoru, který je požene dál. Každý motor má jiné součástky, ale některé z nich mají všechny motory stejné - země, kterou reprezentuji, rodina, přátelé, hrdost, pýcha, odhodlání, dřina, odříkání, láska ke svému sportu, profesionalita...

Včera jsme měli týmovou poradu a já vše hledal v očích atletů. Poprosil jsem Tomáše Dvořáka, aby čísla rozdával postupně a lékařku týmu, aby atlety při převzetí startovního čísla vyfotila. Teď už víte proč. Večer jsem seděl u počítače a všechny fotky jsem si prohlédl. Víte, co jsem hledal?. Podívejte se také a zkuste si odpovědět….

V době, kdy píšu tento deník, jsou již na stadionu Kateřina Cachová a Eliška Klučinová. První bojovnice. Držte nám všem palce …..