Praporčice Špotáková: Zdá se mi, že toho mám trochu moc.

Česká oštěpařská rekordmanka se ve čtvrtek zúčastnila pražského kola CORNY Středoškolského atletického poháru. Byla to jedna z jejích prvních vycházek, kterých si během přijímače moc neužije.

„Je to pravda,“ říká k tomu Špotáková. „V prvním týdnu jsme měli nepřetržitý výcvik, navíc jsme se v novém prostředí všichni rozkoukávali. Proto nebyl ještě vůbec čas se proběhnout.“ Přijímač končí za šest týdnů, do té doby bude mít Bára volné pouze víkendy. I tak se ale v nabitém programu najde čas na výjimky. „Malé úlevy mám,“ přiznává Špotáková. „Například to, že jsem odjela do Prahy na CORNY pohár. Kolegové na vojně si mě proto trochu dobírají, ale v dobrém.“ Pak s úsměvem dodává: „Oni si víc ani dovolit nesmí. Vyfasovala jsem totiž omylem špatné frčky, takže jsem praporčice a ti zmatenější mi na chodbě salutují.“

Už první večer v Přerově byl sám o sobě zážitkem: „Na místě jsem byla jako první a postupně přijížděli další a další. Nikdo se tam vzájemně neznal. A večer jsme ve společenské místnosti koukali na televizi a ve zprávách byl se mnou krátký rozhovor. Když se všichni v místnosti otočili na mě a já viděla jejich pohledy, bylo to zajímavé. Ale jak už jsem řekla, trochu si mě dobírají, nicméně si tam všichni vzájemně pomáháme.“

„Vojna taková, jak ji mnozí pamatují, je již nenávratně pryč. Profesionalizací armády se změnilo hodně. Teď jsou tam jen lidé, kteří tam chtějí být. I když na některých je vidět, že to chtějí opravdu hodně,“ dodává k tomu oštěpařka. „Jediné nepříjemné, co zůstalo z dob minulých, jsou rajóny.“

V Přerově je s Barborou sto mužů a 41 žen. Ona sama je na pokoji se čtyřmi dalšími ženami. „Je tam psycholožka, zdravotnice, biochemička... Začínají se tam formovat přátelské vztahy. Je příjemné si povídat s lidmi mimo atletiku, té mám za celý rok dost. Navíc jsou to většinou holky z Moravy, takže sympaťačky.“

Vojenský přijímač Barboře trochu narušil tréninkové plány, ale naštěstí ne nijak tragicky. „Termínově to vyšlo dobře. Za normálního režimu bych teď jela na soustředění na Zadov dělat všeobecnou přípravu. Na vojně jsem se k tréninku ještě nedostala. Většinou někde postáváme, desetkrát denně se musíme převlékat... Je to trochu unavující. Velitel chce, abychom všichni vypadali stejně, zkrátka vojna.“ Přijímač skončí 16. listopadu a pak Špotákovou čeká návrat ke standardní atletické přípravě, včetně prosincového soustředění na Kanárských ostrovech.

Stříbrná medailistka z Göteborgu ale plánuje trénovat už v přijímači. „Jen co se to trošičku uklidní, přivezu si sem kolo. V Přerově je navíc atletický stadion, takže už se těším. Ale aktuálně se soustředím na přísahu. Ta nás čeká ve státní svátek 28. října na Pražském hradě. Konečně bych k téhle příležitosti měla dostat vycházkovou uniformu.“ V té budeme mít možnost Barboru vidět také 11. listopadu při vyhlašování ankety Atlet roku.