Překážkáři mají medaile, nyní budou cenné kovy putovní
Lucie Škrobáková si pro stříbro přišla na stupně vítězů chvíli předtím, než se na bronzový schůdek postavil na slavnostním vyhlášení Petr Svoboda. Ve stejném časovém sledu jako v pátečním podvečeru v hale Lingotto v Turíně. Zatímco první velké medaile v kariéře obou atletů Škrobáková slavila decentně, Svoboda šel do postele kolem čtvrté hodiny ranní. "Ale střízlivý a po jediném pivu," řekl s potutelným úsměvem.
foto: T. Alföldi
Obě medaile budou nyní putovní. Škrobáková ukáže stříbro každému, kdo bude chtít, půjčí ho všem, kteří ji nezatracovali a věřili, že jednou v kariéře uspěje. Svoboda věnoval cenný kov hlavně fyzioterapeutovi Pavlu Kolářovi a pracovníkům kryokomory v Modřanech. Právě tito lidé se největší měrou zasloužili o to, že dali dohromady Svobodův zraněný sval, kvůli kterému nemohl před šampionátem pořádně trénovat a až na poslední chvíli se rozhodl, že do Turína pojede.
Škrobáková dostala přes čtyřicet gratulací. "Nestíhala jsem odepisovat," prohlásila překážkářka. Nejvíc ji potěšila textová zpráva od bývalého desetibojaře Roberta Změlíka. "Pro dnešní den jsi hvězda, ať záříš co nejdéle," napsal jí. "To mi srdíčko zaplesalo," řekla atletka po vyhlášení, při kterém si prožila slastné pocity. "To se nedá vyjádřit. Pocit radosti, zadostiučinění, nevýslovné štěstí," popisovala.
Ke zlatu jí přitom chyběly jen tři setiny. Přesně o tolik měla vítězka Eline Beringová rychlejší startovní reakci. "Rozebírala jsem všechno možné, ale tohle mi na mysl vůbec nepřišlo," řekla k možnosti, že nechybělo mnoho a vyhrála ona. Naopak, stále se usmívala a zářila. "Jsem schopná rozdýchat to stříbro, ale ten čas, to budu ještě hodně dlouho vstřebávat," připomněla skvělý český rekord 7.95 sekundy.
Medaili zapila sklenkou vína se spolubydlící Ivou Strakovou, pak šla s trenéry na pivo. "Vrátili jsme se v půl jedné, nebylo to ono, nebyla tam ta placka. Kdyby to vyhlášení bylo včera, tak to asi bylo o něčem jiném," poznamenala. Dnes může oslavu napravit. "Snad se mnou někdo půjde," řekla s úsměvem.
foto: T. Alföldi
To Svoboda slavil déle. "Užil jsem si oslavy a dneska možná vypadám unaveně," prohlásil s úsměvem a okamžitě na oko zvážněl. "Ne z alkoholu, to já nepiju, dal jsem si jedno pivo, ale dneska ráno mě ta únava nějak sekla," prohlásil. Prý si s koučem povídali, měli si co říct. "Zabralo to hodně času," podotkl. A nezteplalo mu to jedno pivo? "Měli jsme ledničku," reagoval pohotově v dobrém rozmaru.
Také on si stupně vítězů užil, dokonce ukazoval po vzoru svých turínských přemožitelů vítězné gesto jamajského sprintera Usaina Bolta z olympiády v Pekingu. Medaile se mu moc líbila, třebaže byla "jen" bronzová. "Pro mě je zlatá. Velká, pěkná, navíc se jménem," ukázal vyryté jméno a disciplínu na rubu medaile. "Doufám, že se ten pocit dneska bude opakovat co nejdřív," řekl.
Svoboda si nedává malé cíle. Má sebevědomí po vzoru sprinterů tmavé pleti a chce soupeřit s nejlepšími. "Kdybych nebyl zraněný, mohl jsem běžet 7,45 sekundy," tvrdil. Jeho český rekord, který vyrovnal v Turíně v semifinále, je přitom o desetinu horší. "Musím mít vysoké cíle. Pro mě není nic nereálné," prohlásil.
Nebojí se ani vyslovit smělé plány na letní sezonu. "Chci být prvním běžcem bílé pleti pod 13 sekund," uvedl. Jeho český rekord je 13,29 sekundy, světové maximum 12,87 sekundy. "A chci také někdy porazit Dayrona Roblese," připomněl právě světového rekordmana z Kuby. "Třeba na olympiádě v Londýně," dodal.
ČTK
