Přesvědčili ji, ať to nevzdá. A vyplatilo se!

Není to tak dávno, co byla Oldřiška Marešová českou výškařskou jedničkou. 8. května 2012 se na extraligovém mítinku v Olomouci zdárně přenesla přes 192 cm a nominovala se tak na mistrovství Evropy a olympijské hry. Vrcholy sezóny však rodačce z Litoměřic nevyšly, a když tok poté nenaplnila ani výkonnostní kritéria stanovená jejím tehdejším zaměstnavatelem, Centrem sportu Ministerstva vnitra, nebyla jí prodloužena smlouva. Časově se to sešlo i s ukončením jejího studia ekonomie na České zemědělské univerzitě, a tak se Oldřiška ocitla v mrtvém bodě, kdy musela uvažovat, co se sebou dál.

Roli tehdy sehrály přírodní síly. Povodně v červnu roku 2013 ji vyplavily z domova a její přítel Tomáš Voňavka ji „evakuoval“ k nim na Kladno. Zde postupně našla nové zázemí a také trenérku, jíž se stala Tomášova maminka Eva. „Líbilo se mi, jaké základy vštěpila svým svěřencům a řekla jsem si, že by to mohlo být pro mě to pravé,“ zdůvodňuje Oldřiška, která však v sobě nejprve musela znovu najít chuť atletice se věnovat.„Myslela jsem si, že to je uzavřená kapitola a že je třeba posunout se někam dál. Blízcí mě ale přesvědčili, abych to ještě zkusila,“ přiznává.

Mise to však nebyla jednoduchá a neobešla se bez komplikací. Oldřiška se za své připravila na halovou sezónu 2014, jenže před jejím začátkem se zranila a veškeré investované prostředky a energie tak přišly na zmar. „Dále už takhle pokračovat nešlo. Musela jsem si najít práci, což se mi povedlo až po čtyřech měsících hledání. Že mám vystudovanou vysokou, se ukázalo u určitých povolání spíše jako přítěž než výhoda,“ líčí vytáhlá atletka, která v říjnu oslavila 28. narozeniny.

Usedla do pojišťovny za přepážku a dál pracovala na svém výškařském comebacku. „Ale musím přiznat, že pro mě bylo hodně obtížné donutit se trénovat po osmihodinové pracovní době a často jsem byla na zabití, což vám jistě řada lidí potvrdí. Ti, co zvládají trénovat při zaměstnání dlouhodobě, mají můj neskonalý obdiv,“přiznává Marešová s tím, že nejhorší byl podzim, kdy z důvodu rekonstrukce kladenské haly museli trénovat venku.

Složité období nicméně dokázala překlenout a před letošní halovou sezónou opět vsadila vše na jednu kartu. Odešla ze zaměstnání a naplno se vrhla do přípravy, kterou si financovala z úspor. V sobotu se jí dostalo odměny. Ve svém druhém závodě sezóny se na Přeboru středočeského kraje přenesla přes 188 cm, čímž splnila nominační kritéria pro HME. „Co jsem cítila? Asi hlavně úlevu, že jsem splnila cíl, který jsme si s trenérkou daly. A také mám radost, že jsem mohla potěšit ty, kteří mi bezplatně pomáhali jen proto, že jsem se rozhodla vrátit,“ prohlašuje.

Pražské HME je však pro ni jen mezikrůček k ještě většímu cíli. „Realisticky musím říci, že limit pro letní MS je na mé momentální možnosti asi příliš vysoko a v létě tak pro mě bude prioritou, abych si zase něco vydělala. Nicméně nechce se mi úplně končit, když je za rok olympiáda,“ říká s tím, že v blízké budoucnosti by ráda ještě trochu povýšila a především stabilizovala svou výkonnost. „Když budu vyskákaná, pak věřím, že mám na to dostávat se pravidelně přes 190 cm,“ uzavírá Marešová.