Příběh Bayera je jako z pohádky, Chamberse spíš z černého románu
Bayer málem nechodil, teď létá daleko za osm metrů
Dálkař Sebastian Bayer si při své dosud jediné medaili (stříbrné) na ME juniorů v Kaunasu 2005, zranil kotník tak, že mu doktoři tvrdili, že už asi nikdy nebude správně chodit. Teď jej srovnávají s Bobem Beamonem, mužem, který na olympiádě v Mexiku v roce 1968 skočil „do jednadvacátého století“. Dále než německý objev v Turíně (871) už skočil jen legendární Američan Carl Lewis (SR 879).
Stříbrný Winter nese zlatého Bayera - foto: EAA
Rok po zranění skočil skoro osm metrů a poprvé získal domácí titul. Loni se kvalifikoval do Pekingu, tam ale nepostoupil do finále. V hale poprvé skočil osm metrů až letos. O neuvěřitelném zlepšení pochybuje sám atlet. „Věřil jsem, že bych někdy mohl skočit maximálně 850. Tohle je moc,“ kroutil hlavou. A objevily se i spekulace o možné chybě měření. „Osobní rekord o 54 centimetrů? Nemožné. I kdyby skočil 850, hodně bych se divil,“ prohlásil prezident Španělské atletické federace Jose Maria Odriozola. „Bylo to daleko, ale ne 871,“ tvrdil na základě vícekrát shlédnutého záznamu. Zda je jeho kritika oprávněná, může čtenář posoudit dle záznamu zveřejněného zde. Minimálně to, že Bayer není jako Beamon „mistr jednoho skoku“, může prokázat ideálně na srpnovém domácím mistrovství světa v Berlíně.
Chambers přemýšlel o sebevraždě, teď sní o olympiádě
Britský olympijský výbor je zatím nekompromisní, sportovce s dopingovým škraloupem na OH nepustí. To platí i pro sprintera Dwaina Chamberse, atleta, který údajně vážně pomýšlel o ukončení života v období svého trestu (2002-2005). „Sebevražda byla myšlenka, kterou jsem měl neustále v hlavě. Byla to tehdy pro mě těžká doba. Měl jsem všechno a najednou jsem se zřítil z vrcholu na úplné dno. Ztratil jsem náplň života, přátele, rodinu, všechno. Ale potom jsem nebyl na sebevraždu dost odvážný,“ uvedl Chambers, který po odpykání trestu získal dva cenné kovy na halových šampionátech.
V Pekingu startovat nemohl, ale doma v Londýně, to je jeho sen. Svitla mu prozatím naděje zazávodit si na velkém evropském mítinku, když pořadatel berlínské ZL prolomil ledy (organizátoři sdružení pod „Euromeetings“ se loni dohodli, že nebudou atlety s kaňkou zvát). „To je dobrá zpráva. Určitě to bude mít „nabalovací“ efekt,“ uvedl Chambers s tím, že věří, že se přidají další velké mítinky.
Další přírůstek do belgické atletické rodiny
Loni se s kariérou rozloučily dvě ikony belgické atletiky. Výškařka a vícebojařka Tia Hellebautová k adieu přidala i doušku nebo chcete-li důvod v podobě očekávání potomka. Kim Gevaertová si dala trochu „na čas“ a s prohlášením o založení rodiny přišla nyní. Mistryně Evropy na 100 i 200 metrů a stříbrná ve štafetě na loňských OH je v očekávání s Djekem Mambo, rovněž bývalým atletem.
Oplakávaný hrdina se vrací
Čínský překážkář Liu Xiang se už nyní cítí lépe jak před operací, při níž mu v USA spravovali pochroumanou achillovku. „Vím, že všichni očekávají můj návrat na dráhu a ptají se, jestli budu schopný běhat tak rychle jako dříve. Nevím, ale nebojím se. Pocity jsou lepší jak před zákrokem,“ uvedl olympijský vítěz z Atén, jehož zranění loni nepustilo k obhajobě před domácím publikem.
Michal Procházka s využitím ČTK a EME NEWS
