První dojmy z místa činu

„Vážení a drazí,“ zdraví Rychlý holky v úvodu své fanoušky, kterých už mají na sociální síti Facebook přes 1700. „Na cestu se nám tuze vzpomínat nechce,“ pokračují svěřenkyně Martiny Blažkové a hned vysvětlují proč. „Po neuvěřitelné smršti fotografů na letišti, kteří fotografují úplně každý úkon (to asi pro případ, že byste náhodou vyhráli medaili, potřebují mít zásobu „šotů“ jak píšete zprávu, pijete, sedíte a podobně), jsme se rychle a příjemně dopravili armádním speciálem do Londýna,“ popisují tu přeci jen asi o něco příjemnější část cesty. (Kolegů fotografů je potřeba se zastat.)

Horší „trápení“ přišlo v samotné britské metropoli, ostatně zkusme si představit tu českou v podvečerní špičce, jen několikanásobně zalidněnější. „Londýn nám dal okusit místní dopravní situaci, což leckterým nahnalo hrůzu z toho, že se v autobuse počůrají. Naštěstí (ooo) se jednalo o autobus se záchodkem ;-),“ šťastně si oddychují, ale jen nakrátko.  „Ubytování nás překvapilo pokoji téměř bez úložných prostor, ale to pro tak čistotná a malinkatá děvčata s titěrnými botičkami velikosti 26,5 cm nemůže být problém,“ píší a široký úsměv není složité si představit.

A jaké je olympijská atmosféra? ptá se jistě zvědavý čtenář. „Naše bytosti ji již plnými doušky nasávají. Na chodbě velice horkou, v pokoji střední – tedy pokud umíte nožem švýcarské kvality vyháknout závlačku na okno – a v jídelně pak příjemně chladivou. Rozcvičovací stadion je vysloveně žhavý, dokonalé ochlazení si lze dopřát leda vložením ledových nápojů do „podpážka“.“ Jistě si to již dovedeme domyslet.

„Jinak jsme zatím mnoho zážitků nastřádat nestihly,“ uzavírají svůj příspěvek naoko smutně, „snad jen…při pohledu na Ukrajince musíme zhodnotit, že se odíváme do čupr oblečků, kteréžto se náhle zdají být krasomódou. See ya!“ – Tak zatím.