Ptáčníková se těší na Kutnohorskou laťku. Ale nemá tyče!

V sobotu má Jiřina Ptáčníková skákat na tyčkařské exhibici u sv. Barbory v Kutné Hoře. Spolu s Romanem Šebrlem je jednou z největších hvězd závodu. Na závody se těší, vždy tam prý předvedla kvalitní výkon, jenže tentokrát se patrně bude muset spolehnout na cizí tyče, které jí zapůjčí ředitel mítinku Zdeněk Lubenský. Proč?

Tyče, které svěřenkyně Nikolaje Goroškova používá, totiž nepřiletěly spolu s ní, když se vracela z vítězného závodu na mítinku EAA v Barceloně. „Byl to přímý let, takže se nemohly zůstat někde na přestupu. Prostě je akorát nenaložili. Slíbili, že přiletí za mnou odpoledne, ale nestalo se. Prý je poslali do Frankfurtu a tam zřejmě tyče zůstaly. Jenže pak se ukázalo,že nejspíš nejsou ani tam a že vlastně nikdo neví nic,“ popisuje 23letá atletka patálie, které trvají už čtyři dny a u nichž neexistuje prognóza, kdy skončí. Pokud se tedy toulavé tyče vůbec najdou.

Ptáčníkové se něco takového nestalo zdaleka poprvé. „Před MS do 17 let jsem dostala své tyče po týdnu dva dny před závodem. To se ale aspoň vědělo, kde jsou. Jinak je celkem běžné, že mi nedorazí na závod, teď jsem ale nervóznější o to víc, že mě čeká mistrovství světa,“ přiznává aktuálně nejlepší česká tyčkařka s osobním rekordem 455 cm.

Nejde přitom ani tak o trénink „Zbyly mi dvě tyče, na kterých můžu skákat v přípravě, včera jsem třeba absolvovala nejlepší technický trénink v životě. Ale v závodě by problém byl. Tyhle tyče jsou totiž příliš měkké.“

Co bude dělat, když se její ztracený vak nenalezne? „Nějak by se to řešit muselo. Už jsme se předběžně domlouvali s trenérem Moniky Pyrekové, že by mi snad nějaké půjčily. Ale nerada bych, aby to muselo dopadnout takhle,“ říká Ptáčníková s tím, že cizí tyče, na které není zvyklá, znamenají vždy vynucené změny v rozběhu i technice. A světový šampionát asi není zrovna ideálním místem pro experimenty.