Ptejte se Jakuba Holuši
Sezona Jakuba Holuši se začala vyvíjet tím správným směrem ze dvou důvodů. „Největší změna je, že jsem zdravý,“ glosuje, „loni to zkrátka nebylo ono. A já potřebuju být v pohodě, pak mi to běhá.“ Loni v hale se evropský šampion z juniorské kategorie ve stýplu vysloveně trápil. Limit na HME pro něj byl nepřekonatelnou překážkou, letos pokořil potřebnou normu hned v prvním závodě ve Vídni (1:46.96). A pokračoval ještě kvalitnějšími časy v Karlsruhe (1:46.09) a Stuttgartu (1:46.82), když nebyl daleko od skalpů Borzakovského, resp. Kakiho.
„Druhý důvod je změna trenéra. Přeci jen mi trvalo půl roku, než jsem se srovnal s novým systémem. Potom už to bylo trénink od tréninku lepší,“ hlásá svěřenec Josefa Vedry. „Ale určitě nejdůležitější je to zdraví,“ opakuje běžec, který přesto nemůže označit loňský rok za promarněný. V Kaunasu se mu podařilo získat bronz na patnáctistovce při ME do 22 let.
Teď se Holuša věnuje půlce, na které, jak říká, pořád sbírá taktické zkušenosti. „Na světovém poli to byl pro mě skok do neznáma, nejsem rozený půlkař. Když vezmu u nás Martina Hrstku, má to vyběhané od 15 let. Já moc nevěděl, do čeho jdu, co mám kde udělat,“ hledá Holuša důvody pro nezdary při předloňských seniorských účastech na HMS i OH v rozběhu. Teď však v hale stačil nabrat spoustu zkušeností proti silným soupeřům. „Měl jsem limit v kapse a vůbec jsem neřešil, jak to je rozběhlé na čtvrtce, jestli za 50 nebo 54, šel jsem do toho s tím vyhrát nebo být třeba do třetího místa,“ vysvětluje postup, jak si „simulovat“ i v sezoně způsob kvalifikačního běhu jako na velké akci.
Cíl pro Dauhá: semifinále
„Nepostoupit z rozběhu by byla ostuda. V semifinále už to bude o štěstí. Nechci se svazovat tím, že řeknu, že chci do finále, ale určitě budu chtít porazit co nejvíc lidí a uvidíme, kam to bude stačit,“ uzavírá Holuša.
Ptát se můžete Jakuba na mailu mprochazka@atletika.cz do středy 24. února do 16 hodin. Začátkem března pak rozhovor z vašich dotazů zveřejníme zde na webu ČAS.