Ptejte se Věry Cechlové Pospíšilové
Příběh, kterak se rodačka z Litoměřic dostala k disku, je sice vcelku známý, stojí za to si jej na úvod v kostce připomenout. V sousedních Lovosicích se Věra Pospíšilová začala pod vedením trenéra Pavlíka věnovat výšce, ale jakmile si jednou zkusila disk, o její specializaci bylo prakticky rozhodnuto. Brzy se stěhovala na Kladno, kde měla u kouče Vávry vhodnější podmínky pro vrhačské disciplíny. A v roce 1997 se poprvé podívala na vrcholnou mládežnickou akci, na ME juniorů v Lublani si připsala ještě i s koulí úspěšný finálový dvojstart.
Sedmkrát velké finále, bronz z Helsinek a nejpilnější česká účastnice MS
Od 1999 už ji však mezinárodní scéna zná pouze jako diskařku. A to s vysokými ambicemi, vždyť v témže roce na evropském šampionátu dvaadvacetiletých v Göteborgu vybojovala bronz. To už se o její přípravu staral zkušený trenér Josef Šilhavý. Výsledkem čtrnáctileté spolupráce, která vydržela do loňského podzimu, je nepřetržitá účast na jedenácti vrcholných akcích od Edmontonu 2001 po Tegu 2011, z toho sedm finálových účastí, a to na všech třech velkých šampionátech: ME, MS i OH. Od svatby se zápasníkem Jakubem v roce 2004 používá Věra i druhé příjmení Cechlová.
Na stupních vítězů stála jednou, při mistrovství světa v Helsinkách 2005, kde vybojovala třetí místo. K dalším medailím mnoho nechybělo, nepopulární čtvrtá místa totiž obsadila na „Evropě“ v Mnichově 2002 i olympiádě v Aténách o dva roky později. Se šesti starty na světových šampionátech se na této akci řadí mezi nejpilnější české reprezentantky po bok oštěpařky Tomečkové-Brejchové a trojskokanky Kašpárkové, na rozdíl od svých kolegyň je však zvládla všechny v řadě (2001-2011).
V posledních letech se Věře nedařilo postupovat z kvalifikací, od MS 2007 se jí to povedlo pouze jednou, na olympiádě v Pekingu, kde následně skončila pátá. Naopak v Ósace, Berlíně, Barceloně i naposledy loni v Tegu skončila před branami finále. Na druhou stranu jí stačí letos potvrdit výkonnost mírnějším limitem a podívá se do Londýna, na své třetí olympijské hry. Přesto se na podzim rozhodla pro přesun a ze Stromovky zamířila na Julisku k Petru Stehlíkovi. „Už delší čas jsem cítila potřebu změny. Nebylo to lehké, pan Šilhavý mi nahrazuje tátu,“ přiznala v listopadu pro lidovky.cz. „Ale rozešli jsme se v dobrém, pochopil mě,“ dodala tehdy.
A jak vidí svůj přestup s odstupem pár měsíců? Jak bude vypadat její příprava na olympiádu? Na to a mnohé další můžete posílat otázky do čtvrtečního večera na obvyklou adresu mprochazka@atletika.cz. Výsledný rozhovor pak najdete v příslušné rubrice (na hlavní stránce vpravo dole) a upozorníme vás na něj také v aktualitách.
