Půl století od jedinečných skoků
Skok do jednadvacátého století
To je termín, kterým je označený jedinečný dálkařský pokus Američana Boba Beamona, který na olympiádě v Mexiku dolétl na neuvěřitelných 890 centimetrů.
Rodák z New Yorku prokazoval svůj talent již od útlého atletického věku. V patnácti letech měl jeho osobní rekord ve skoku do dálky hodnotu 734 centimetrů. Svou univerzálnost potvrzoval také v ve výškařském sektoru, kde jako dorostenec uměl 205 centimetrů.
Teprve rok před svým historickým zápisem se dokázal poprvé dostat přes osmimetrovou hranici. Ovšem hned v průběhu halové sezóny 1968 vylepšil světové historické maximum pod střechou na 830 centimetrů. Tohoto úspěchu dosáhl na domácím šampionátu v Detroitu. Tento rekord byl v jeho držení až do roku 1980, kdy ho o osm centimetrů překonal jeho krajan Larry Myricks.
Na olympiádu v Mexiku už Beamon odcestoval jako jeden z hlavních favoritů na cenný kov. V průběhu roku 1968 vyhrál 22 z 23 závodů, do kterých nastoupil a vedl světové tabulky výkonem 833 centimetrů. Na světový rekord, jehož spoludržiteli byli Američan Ralph Boston a Sovět Igor Ter Ovanesjan ztrácel pouhé dva centimetry.
Kvalifikační kolo pro něj však bylo komplikovanější, než očekával a postup do finále si zajistil až posledním třetím pokusem 819 centimetrů. Nejdelší kvalifikační pokus zaznamenal Ralph Boston, který vylepšil hodnotu olympijského rekordu na 827.
Finálový závod byl o něčem úplně jiném. Hned v první sérii dolétl Beamon tak daleko, že nebylo pokus možné ani změřit, jelikož optické zařízení, které měřilo vzdálenost, bylo nastaveno „pouze“ do 860 centimetrů. Rozhodčí tak museli sehnat klasické pásmo. Tím bylo naměřeno neskutečných 890 centimetrů, čímž Beamon překonal dosavadní světový rekord o celých 55 centimetrů. Výrazně mu k tomu pomohla nadmořská výška 2240 metrů a také ideální podpora větru +2.0 m/s.
Po zisku titulu olympijského šampiona se ke svému světovému rekordu už nějak výrazněji nepřiblížil, jedinečnost jeho skoku potvrzuje i fakt, že ho dokázal překonat až po třiadvaceti letech krajan Mike Powell, jenž na mistrovství světa v Tokiu dolétl v legendárním souboji s Carlem Lewisem na 895 centimetrů, což je dosud platný světový rekord. Beamon nadále figuruje svým mexickým skokem na druhém místě historických světových tabulek.
Revoluční výškařský styl
Dalším americkým atletem, který na hrách v Mexiku udivil světovou atletickou veřejnost, byl výškař Dick Fosbury. Tehdy jednadvacetiletý student oregonské státní univerzity se stal průkopníkem, když byl prvním výškařem, který na velké mezinárodní soutěži skákal flopem.
Fosbury nebyl nikdy vyznavačem tradičního straddlu, který používali téměř všichni úspěšní výškaři. Ve svých atletických začátcích skákal nůžkami, až se na středoškolských závodech v roce 1963 přenesl přes laťku zády napřed s dopadem na ramena. Tímto stylem si ve zmiňovaném závodě vylepšil osobní rekord o patnáct centimetrů. S jeho prvními atletickými úspěchy se začalo o flopu mluvit stále více, nicméně kompletní světová špička nadále skákala straddlem.
Do samotného olympijského závodu rozhodně nevstupoval jako jeden z favoritů, ale svým jedinečným stylem suverénně překonával jednu výšku za druhou, až zůstali v soutěži pouze tři pozdější medailisté. Rozhodující okamžik přišel na hodnotě 224 centimetrů, kterou do té doby v historii překonali pouze dva muži. Fosbury třetím pokusem laťku úspěšně zdolal a stal se překvapivým olympijským šampionem.
Velmi záhy po svém úspěchu se rozhodl pro ukončení atletické kariéry a začal se naplno věnovat inženýrskému studiu. Jeho stopa ve světě atletiky je však nesmazatelná. Fosburyho flop začalo používat stále více výškařů včetně tehdejšího světového rekordmana Valeryho Bromel, jenž nejprve tento styl příliš neuznával a kritizoval. Pět let po Fosburyho úspěchu se stal jeho krajan Dwight Stones prvním mužem, jenž flopem pokořil 230 centimetrů. Na olympijských hrách v Mnichově skákalo již 28 ze 40 závodníků flopem. Původně straddle se postupně vytrácel a na olympijských hrách byl naposledy v rámci výškařských klání viděn v Soulu 1988. V současné době již skáče flopem kompletní světová špička a i díky Fosburyho přínosu je momentální hodnota světového rekordu Kubánce Javiera Sotomayora 245 centimetrů.
