Rekonvalescentka Hejnová: myslím pozitivně

Představte si, že vás noha vůbec nebolí a přitom na ni nesmíte ani došlápnout. Prazvláštní pocity, které z toho pramení, nyní již téměř tři týdny zažívá mistryně světa v běhu na 400 m př. Zuzana Hejnová. A ještě nějakou dobu bude. „Za necelé dva týdny jdu na rentgen a tam by mohlo být vidět, jak se vše hojí. Teprve podle toho se rozhodne o dalším postupu,“ říká nejlepší atletka Evropy za loňský rok.

Její patálie začaly vlastně ještě dřív, než jí 4. ledna na tréninku praskla zánártní kůstka na levé, odrazové noze. „Už nějakou dobu mě bolela pata a zrovna na ten den jsem měla domluvenou schůzku s prof. Kolářem, aby se mi na ni podíval. Nakonec jsem za ním nejela kvůli bolavé patě, ale zlomenině,“ popisuje Hejnová s tím, že oba problémy spolu nejspíš souvisely. „Ale není úplně jisté jak, co bylo čeho následkem. Je totiž možné, že jsem nějaký problém měla v nártu již mnohem dříve, jen jsem o něm nevěděla,“ dodává.

Nyní zažívá režim, který dosud nepoznala. „Jediné větší zranění, které jsem dosud měla, byl výron kotníku, kvůli kterému jsem neběhala asi pět týdnů. Teď to tedy bude podstatně delší. Nicméně snažím se to brát pozitivně. Deset let jsem byla v zápřahu, tak si aspoň trochu odpočinu a budu dělat i jiné věci. Tělo pak bude třeba více připraveno na tu velkou zátěž v budoucnosti,“ věří svěřenkyně Dalibora Kupky, která v loňské sezoně neměla na své trati konkurenci a vyhrála všech 13 závodů, do kterých nastoupila.

Letos musí své závodní choutky podložit na neurčito. „Děláme vše proto, aby se zranění hojilo co nejrychleji, ale některé hojivé procesy příliš urychlit nejdou. A já potřebuji, aby noha byla ve stoprocentní,“ říká Hejnová a nastiňuje, že pokud vše půjde bez komplikací, mohla by se skupinou odjet v polovině března do JAR na soustředění, kde by postupně mohla začít alespoň klusat na trávě. „I tak počítám, že letní sezonu bych stihnout měla. Vše ale bude záležet na vývoji rekonvalescence a také na tom, jak rychle se dostanu zpátky do formy. Vystartovat za každou cenu, abych pak běhala nějaké pomalé časy, to nemám zapotřebí,“ prohlašuje 27 letá rodačka z Liberce, která v současnosti dělá, co může, aby příliš neztratila ze své kondice.

„Dá se říct, že každý den se dvě hodiny věnuji nějaké formě tréninku. Ať už je to aktivní posilování ve fitness centru nebo cvičení s fyzioterapeutem či jiná rehabilitace. Včera jsem také byla poprvé od úrazu plavat a mile mě překvapilo, že jsem se ani moc nezadýchávala. Takže věřím, že nebudu začínat úplně z nuly,“ prohlásila dobře naladěná atletka, než se za pomocí berlí přesunula do nitra posilovny za koučem Romanem Gomolou, aby začala další ze svých tréninkových jednotek.