Rekonvalescentka Straková: Už se těším na halu

Natrénovat největší dřinu před sezonou a těsně před jejím začátkem se zranit. To je u atletů  krajně neoblíbený scénář, který se bohužel nezřídka naplní. Letos se mezi ty, kteří se s podobnou smůlou museli vyrovnat, přidala výškařka Iva Straková, u níž se 14 dní před prvními závody přišlo na únavovou zlomeninu v nártu. „Domluvili jsme se s doktory na šestitýdenním klidovém režimu. Mohla jsem třeba na rotoped, něco dělat v posilovně, ale odrazy? Ty vůbec,“ popsala svěřenkyně Nikolaje Goroškova.

Foto: www.graf.cz

Zpátky do plné přípravy se tak dostala až v době, kdy řada jejích kolegů už plnila výkonnostní limity pro ME. Začal pro ni závod s časem a nominační období se povážlivě krátilo. Když se odvážila k prvním závodům, zbývaly dva týdny. Na třetím kole extraligy skočila 1.88 m, o 4 cm méně, než by potřebovala. Následoval nepovedený mítink v Barceloně, který byl pro pořadatele generálkou před šampionátem a pro Ivu nenaplněnou šancí. Zbývala poslední naděje na republikovému šampionátu v Třinci. „Cítila jsem formu, jenže tady mi to překazilo počasí. Musela bych mít obrovskou formu, abych v takovém počasí skočila limit,“ povzdychla si Straková.

Když už se nezúčastnila ME, chtěla alespoň důstojně dokončit zbytek sezony, což v jejích očích znamenalo zapsat si výkon nad 190 cm. Bohužel ani to nevyšlo, byť těsně. Na mítinku v Novém Městě nad Metují zaostala za touto metou o jeden centimetr a když si to chtěla vynahradit na republikovém šampionátu družstev ve Vyškově, znovu musela bojovat s dešťovými kapkami. „Sotva jsme ale doskákali, vysvitlo slunce. Musela jsem se smát,“ říká hořce třicetiletá atletka Olympu Praha, která se po zklamáních, s nimiž se musela vyrovnat, už nyní upíná k halové sezoně. „Vždycky mi seděla více, navíc mám ráda atmosféru skokanských mítinků,“ prohlašuje.

Aby ne, když si na jednom z nich, v Čejkovicích, skočila před dvěma lety své absolutní osobní maximum 198 cm, s nímž jí patří dělené druhé místo v historických tabulkách ČR.