Rekord Kratochvílové je nestorem

Čas Jarmily Kratochvílové 1:53.28, kterého dosáhla 26. července 1983 v Mnichově již není pouze nejstarším zápisem v současné listině světových rekordů. Může se pyšnit i nejdelším trváním v porovnání s rekordy minulosti. V pondělí vyrovnal dosavadního přeborníka mezi rekordy, když dosáhl 25 let a 79 dní. Právě tak dlouho trvalo, než se Ralphu Bostonovi podařilo ve Walnutu přeskočit výkon Jesseho Owense z roku 1935.

Jarmila Kratochvílová (vlevo) s Taťánou Kocembovou přihlížejí Memoriálu L. Daňka, foto: www.graf.cz

Tehdy jedna etapa skončila, doba Kratochvílové však pokračuje a rekord „stárne“ dál. „V pondělí jsme si na oslavu dali sklenku šampaňského,“ řekla pro EME News bývalá fenomenální běžkyně, která posléze vychovala další mistryni světa Ludmilu Formanovou a v současnosti pokračuje dále jako trenérka.

„Opravdu jsem tehdy nijak netlačila na své hranice. Byla jsem velmi uvolněná. Chtěla jsem jen vyhrát, nikdo mi mezičasy nehlásil, mohlo to být alespoň o vteřinu lepší,“ zavzpomínala na rekordní běh a vyjádřila se i na adresu Keňanky Pamely Jelimové, která letos její zápis ve statistikách několikrát atakovala a v Curychu jií k rekordu chybělo jen 73 setin. „Nejsem si jistá, že mě Jelimová dokáže překonat, je to ještě pořád velký rozdíl. Na druhou stranu musím říci, že afričtí běžci mají v sobě něco speciálního a ona je také velký talent a může trénovat ještě více. Ale nemyslím si, že příliš mnoho pokusů jí pomůže, bude unavená.“

Vrcholem kariéry Kratochvílové byl rok 1983. Už jako světová rekordmanka na půlce  překonala deset dní před MS v Helsinkách ještě světový rekord na 400 m časem 48.45 s. Do Helsinek odjížděla jako favoritka, stále však bylo otevřené, zda vedle čtvrtky poběží i půlku. Nakonec se rozhodla pro oba starty, i když se obě tratě v časovém programu prolínaly a např. mezifinálem půlky a semifinálem čtvrtky byla pauza jen 45 minut.

Jarmila vše skvěle zvládla a svým vystoupením vzbudila úctu všech sportovních odborníků. Toužila si poslechnout na stupních vítězů naši hymnu a v Helsinkách ji svou zásluhou slyšela hned dvakrát. Půlku vyhrála za 1:54.68 min. a na čtvrtku dokonce překonala světový rekord 47.99 s. K dvěma zlatým připojila ještě stříbro ze čtvrtkařské štafety. Úspěšný rok završila výkony ve Světovém poháru v Anglii, kde hlavně její zásluhou získalo čs. družstvo žen třetí místo. Svou rivalku Kochovou, která se jí na čtvrtce vyhýbala, porazila i na její mistrovské trati 200 m.

Tvrdá příprava na olympijské hry v Los Angeles 1984 nakonec vyšla naplano kvůli tehdejšímu rozhodnutí zemí socialistického bloku se OH nezúčastnit. Jarmila tak ztratila cíl, na který se plně zaměřila a okamžitě po ztrátě motivace u ní nastaly zdravotní potíže s achilovkami, zády atd. Podstoupila operaci a po 17 měsících opět závodila. Zúčastnila se ještě světového mistrovství v roce 1987 v Římě a tam vybojovala výborné páté místo. Brzy poté ukončila závodní karieru. Sama Jarmila Kratochvílová ji shrnula do jedné věty – „15 let  tvrdé práce a jediný opravdu úspěšný rok, ale vyplatilo se to“.

red s využitím EME News