Robles: přijedu zase, abych si připomněl tu radost

Byl to magický okamžik. Poté, co Dayron Robles na Tretře proťal cílovou pásku, zasvítilo na časomíře velkými písmeny 12.88, tedy vyrovnaný světový rekord Liu Xianga z roku 2006.  Jednadvacetiletý Kubánec v běhu povyskočil a s radostným výkřikem pokračoval k rozbouřeným tribunám. Opřel se o zábrany a spolu s nadšenými diváky slavil. Nevydržel to však dlouho a zatímco cílová kamera ještě přepočítávala výsledek, křepčil na protilehlé rovince. A když moderátor ohlásil korekci o setinu a rodák z Guantanáma se v čele světových statistik osamostatnil, pohnula s ním nová vlna euforie. O několik metrů dál se svalil na dráhu a vychutnával si pocit novopečeného rekordmana.  

Dayron Robles, foto: graf.cz

Na zápis do světových statistik prý poprvé pomyslel, když se mu v hale podařilo zaběhnout čas 7.33. Včera jej opravdu zdolal, ani nevěděl jak. „Myslel jsem, že to byl takový normální, rychlejší běh. Když jsem viděl čas, byl jsem v šoku. A když ho ještě o setinu srazili, málem jsem zešílel,“ popsal své pocity. Ráno měl možnost svůj výkon poprvé vidět na DVD a uchechtával se při pohledu na své jančení. „Kam jsem to běžel? A tohle jsem vážně dělal? Opravdu jsem si lehl?“ bavil se. Na druhé straně však také střízlivě hodnotil svůj běh při závodě. „Vidím tam drobné chyby. Jsou věci, na kterých musíme ještě zapracovat.“ Jeho manažer Toni Campbel doplnil: „Kdyby finišoval naplno, mohlo z toho být třeba 12.84 nebo 12.85.“

O několik hodin později vstával Liu Xiang v Číně a z médií na něj vyskočila zpráva, že již nadále není světovým rekordmanem. „Neřeším to. Pro mě je hlavní olympiáda,“ řekl prý. Robles nad tou reakcí jen pokyvuje hlavou. Xiang je pro něj stále nejlepší překážkář na světě. „Je to olympijský vítěz a mistr světa,“ připomněl. Do Pekingu se tito dva velikáni jistojistě nestřetnou, Liu Xiang totiž nehodlá před olympiádou absolvovat žádný závod. „Je to škoda, ale respektuji to. Je na něj v Číně vyvíjen velký tlak, aby byl doma olympijským vítězem,“ komentuje to Robles, jemuž poslední velká měření sil v Ósace ani ve Valencii nevyšla. „Je to za mnou. Poučil jsem se z toho a koukám se do budoucnosti,“ říká.

Co se týče Roblese, narozdíl od Xianga rozhodně nešetří. Hned v neděli jej čeká závod na menším mítinku ve Francii. „Nebojím se zranění. Mám dobrý tým, který se o mě stará a věnuji se rehabilitacím,“ říká. Vedle atletiky se prý zabývá normálními věcmi jako každý jiný teenager v Karibiku. „Třeba rád tancuji.“ To mají ostatně společné s další hvězdou mítinku Usainem Boltem, se kterým se znají z regionálních šampionátů. „Ale ještě jsme spolu nikam nevyrazili. Někdy za ním přijedu na Jamajku a spolu si někam vyrazíme zatancovat,“ slibuje v nadsázce.

Už nyní si ale užívá skvělých pocitů. A není sám. „Určitě u nás v Guantanámu všichni tančili v ulicích,“ je přesvědčen. A když se dozvěděl, že v jeho běhu vyrovnal Petr Svoboda český rekord, pronesl: „Vyřiďte mu, prosím, moje gratulace.“