Rozporná sezóna Lucie Sekanové
Atletka USK Praha jede od začátku hlavní sezóny na vlně osobních rekordů. Na tu naskočila hned při svém prvním závodu, když si na extralize v Ostravě doběhla na patnáctistovce stylem start-cíl pro čas 4:17.15.
Následoval turecký Mersin, kde bojovala za svůj klub na PMEZ na trati 3 000 m překážek. Lucie chtěla předvést výkon lepší limitu na univerziádu (9:57), což znamenalo přiblížit se svému dosavadnímu maximu z roku 2010. S tímto nelehkým úkolem si však, stejně jako se soupeřkami, poradila na výbornou a kralovala v čase 9:41.84. Tímto časem se posunula na druhé místo historických tabulek ČR, za českým rekordem své oddílové předchůdkyně Marcely Lustigové zaostala o nicotných 11 setin sekundy. Přesto se mohla radovat, vedle univerziády si zajistila i mistrovství světa (limit 9:44). „Stýpl jsem neběžela tři roky (foto z MJO 2011), a přestože jsme se na něj s trenérem připravovali, cítila jsem respekt z překážek a modlila se za čas pod deset minut,“ neskrývala Lucie obavy, které pociťovala před startovním výstřelem.
Svou komplexnost následně prokázala i na dvou mítincích. Na domácím mítinku Praga Academica na pražském Strahově úspěšně otestovala svou rychlost, půlku vyhrála za 2:05.89. Vytrvalost si zase prověřila při pětce v španělské Huelvě, mezi soupeřkami na mítinku evropského okruhu nechyběla ani česká rekordmanka na této trati Kristiina Mäki. V nabité konkurenci doběhla osmá, osobák 15:43.94 ji i zde zařadil na druhé místo historických tabulek ČR a byl i limitem na univerziádu.
Praváě z Huelvy si však Lucie odnesla zranění, které se nakonec ukázalo natolik omezující, že ji nepustí na letní světovou univerziádu do Kwangdžu v Koreji, která se uskuteční od 2. do 14. července (atletika 8.-12.7.). Svůj stav i pocity vylíčila takto: „V Huelvě mají na dráze velice tvrdý povrch – na ničem tvrdším jsem snad ještě neběžela. V posledním kole jsem ucítila píchnutí v oblasti paty. Po doběhu jsem pomalu nemohla ani vyklusat.“ Následovalo omezení tréninku a nucené vynechání extraligy na Kladně.
Hlavním cílem pak bylo zhojení paty tak, aby Lucie mohla pomoct reprezentaci v boji o postup zpět do Superligy při ME družstev na Krétě. To se nakonec povedlo a Lucie si dokonce v závodě na hladké trojce vedle čtvrtého místa zaběhla i čtvrtý osobní rekord časem 9:11,90, avšak v průběhu závodu se bolest opět dostavila. „Již po první kilometru byla pata cítit,“ přiznala nepříjemnou pravdu.
„Po návratu přišlo na řadu vyšetření u (doktorky) Káji Bílkové, kde se ukázalo, že pata je odražená a je v ní lehký zánět. Po konzultaci s trenérem a doporučení od Káji jsme museli bohužel odříci jak MČR v Plzni, tak především Univerziádu v Koreji, což mě mrzí úplně nejvíce. Zdravotní stav nebudeme pokoušet, protože nás v srpnu čeká MS v Pekingu. Do té doby chceme dát nohu co nejrychleji do kupy a pokud možno stihnout i delší soustředění v horách,“ uzavírá s mírným optimismem.
