Sáblíkovou šéftrenér v sestavě nemá, o medailích z HMS v Dauhá proto mluvit nechce
Ve středu v šest hodin ráno má na letišti v Praze Ruzyni sraz česká reprezentace, aby záhy nabrala přes Mnichov směr katarská metropole Dauhá. I s Romanem Šebrlem, který letí o několik minut dříve a trochu jinou cestou než zbytek výpravy, by se mělo v odletové hale sejít 21 sportovců, což je rekord, neboť tolik českých atletů jako letos na světový šampionát v hale ještě nikdy necestovalo. „Mám z toho trochu smíšené pocity. Jsem samozřejmě moc rád, že se tolika atletům podařilo splnit nelehká nominační kritéria, na druhou stranu jsou s tím spojené určité obtíže třeba s rozpočtem. Nicméně, velký počet sportovců skýtá více nadějí, jak jsme viděli i u nedávných zimních olympijských her, kam také odlétala rekordně početná česká výprava a byla nebývale úspěšná,“ prohlásil Tomáš Dvořák, který na podzim vystřídal na pozici šéftrenéra Václava Fišera.
Osobně by prý byl spokojen, kdyby se jeho týmu podařilo vybojovat alespoň šest finálových účastí. „O medailích mluvit nechci, atletika momentálně neoplývá v tomto směru takovou jistotou, jako je v rychlobruslení Sáblíková, což ale neznamená, že bychom na nějaký cenný kov či kovy dosáhnout nemohli,“ doplnil Dvořák a jmenoval v této souvislosti třeba překážkáře Petra Svobodu, který je svým národním rekordem 7.44 z nedávného republikového šampionátu na druhém místě letošních tabulek spolu se světovým rekordmanem na 110 m př. Dayronem Roblesem.
„Vysoko jsou postaveni i tyčkař Michal Balner a běžec Jakub Holuša, žhavým adeptem na jedno z předních umístění je ženská štafeta, která předloni na HMS ve Valencii skončila čtvrtá a letos si závodnice vesměs vylepšily své osobní časy,“ vypočetl šéftrenér. |
Finálové ambice by podle něj měla mít i tyčkařka Jiřina Ptáčníková, která si o víkendu vylepšila osobní maximum na 460 cm, a snad i mužská štafeta čtvrtkařů, byť jejich mise bude podle všeho výrazně obtížnější než u jejich ženských kolegyň. „Malé zdravotní problémy má výškařka Iva Straková, ale je bojovnice a i ona by se mohla dostat do finále podobně jako před dvěma lety. Velkou neznámou je pro mě zatím kolega Strakové z výškařského sektoru Jaroslav Bába, ale jsem přesvědčený, že spolu s trenérem formu načasují,“ řekl Dvořák a podobně se vyjádřil i o medailistce z posledního HME, překážkářce Lucii Škrobákové: „Byl jsem svědkem jejího sobotního tréninku a vypadalo to dobře.“
Úspěšnost výpravy se bude hodnotit samozřejmě až po šampionátu, i přes svou rekordní početnost se však jen těžko přiblíží k úspěšným letům z přelomu tisíciletí, kdy národní tým přivezl z Maebaši z čtyři medaile a z Lisabonu tři, z nichž hned dvě byly zlaté. Oba šampiony mimochodem v sestavě najdeme i nyní, současné ambice Romana Šebrleho a Pavly Rybové (dříve Hamáčkové) jsou však již někde jinde. Naopak nejméně úspěšným šampionátem bylo pro Česko HMS v Torontu, kde byla nejlepším umístěním sedmá příčka trojskokanky Šárky Kašpárkové a s tím spojené dva body do tabulky národů.
Záludností katarského šampionátu, který je teprve čtvrtým ze třinácti ročníků, jenž se koná mimo Evropu, je obrácený teplotní rytmus, než jsme zvyklí. Zatímco našinec používá vytápěných hal v chladném ročním období, v Kataru bývá v polovině března okolo 30 st. Celsia a vnitřní prostory naopak ochlazuje klimatizace. „Dokonce jsme uvažovali o nějaké ´klimatizační´ kůře, ale nakonec jsme se rozhodli přijet na místo činu až na poslední chvíli, aby byli atleti co nejméně vystaveni těm teplotním šokům,“ vysvětlil Dvořák a upozornil i na nezvykle brzké časy začátků soutěží. Ty v pátek a sobotu začínají v devět katarského, tedy sedm ráno zdejšího času. „Pro někoho může být problém se s tím srovnat, ale je to pro všechny stejné,“ uzavřel Dvořák.
Další informace k HMS naleznete v sekci ZAOSTŘENO NA...
Další foto z akce (autor www.graf.cz):
