Šampionát NCAA na vysoké úrovni
Bohatá historie …
Národní vysokoškolská atletická asociace (NCAA) pořádá své mistrovství v hale už půlstoletí, přesně od roku 1965, žen začaly skoro o dvě desetiletí později (1983), takže lze říct, že má za sebou dlouhou tradici, podpořenou kvalitou. Ta se rodí na půdorysu ostrého soupeření mezi univerzitami, což platí o prvního ročníku. Historicky (v elitní první divizi) jednoznačně vládnou mezi muži letošní hostitelé z Arkansasu s dvaceti tituly, z nichž hned dvanáct získali v řadě v období 1984-1995 a svůj 21. získali jejich „Razorbacks“ minulý týden. Ženy mají dominanta z Louisianské státní (LSU) s jedenácti vítězstvími, to poslední však Lady Tigers vybojovaly v roce 2004; při posledních šesti šampionátech, včetně toho aktuálního, kralují Ducks z Oregonu, které se tak osamostatnily v na druhém místě dlouhodobé úspěšnosti. (Letošní týmové výsledky)
… i současnost
Na kvalitě mistrovství NCAA bezpochyby přidává, že nestartují jen atleti z USA, ale zkrátka studující a sportující na zdejších školách, a to nejen z geograficky blízké Kanady či Karibiku, ale i z druhé strany louže, Evropy nebo Afriky. Podívejme se však na letošní šampiony v jednotlivých disciplínách, kteří mnohdy útočili (v sedmi případech úspěšně) na světové výkony této halové sezony.
Začněme dvoustovkou, byť jde o trať, která už vymizela ze světových i evropských šampionátů v hale. Trayvon Bromell ji nicméně zaběhl za 20.19, ve vyrovnaném pátém nejrychlejším čase všech dob. O pátou příčku mezi dvoustovkaři historie se pak dělí Kanaďan Andre de Grasse s 20.26. Také mezi ženami padl nejlepší světový čas roku, byť se Jenna Prandiniová po 22.52 v rozběhu musela ve finále sklonit před Kyrou Jeffersonovou.
O změnu na čele letošních statistik se postaral i Marquis Dendy v trojskoku se 17.37, pro srovnání evropský šampion Évora zvládl 17.21. Nejrychlejší čtvrtku roku 51.12 zaběhla Courtney Okolová, mistryni starého kontinentu z O2 areny Ukrajinku Pyhydaovou předčila výrazně - o více než osm desetin vteřiny (51.96). Jamajčan Omar McLeod na překážkách vyrovnal na dálku Kubánce Ortegu díky NR 7.45 a překonal Martinot-Lagarda, jenž sprintoval v Praze za 7.49.
O zbývající výkony roku se postarali čtvrtkaři i čtvrtkařky ve štafetách. 3:02.86 v podání národnostně smíšeného týmu z Texas AM (Greg Coleman z USA, Bralon Taplin z Grenady, Shavez Hart z Baham, Deon Lendore z Trinidadu) je univerzitním rekordem a o jedinou setinu lepší než čas vítězných Belgičanů na HME. Čtveřice žen z Texasu byla naopak ryze z USA (Akinosunová, Spencerová, Okolová, Baisdenová) a zaběhla 3:28.48, o tři vteřiny rychleji francouzské šampionky v Praze.
Čeští medailisté z Evropy vs. medailisté NCAA
Mocně se útočilo také na mužské individuální čtvrtce. Zatímco Pavel Maslák z O2 areny, neboli z HME (45.33), podlehl, Pavel Maslák z Janderovy haly při HMČR (45.27) odolal: do tohoto intervalu se vmáčkl časem 45.31 Vernon Norwood. A jak by pro zajímavost – čistě matematicky vzato – dopadli ostatní čeští medailisté? Stříbrný dálkař Juška by se musel spokojit s bronzem. Z tria v Praze bronzových by si štafeta čtvrtkařů polepšila na stříbro, pětibojařka Klučinová by dokonce zvítězila, jen koulař Prášil by zůstal na „svém“ – doplňme, že na šampionátu NCAA překvapivě vyhrál sedmý z HME v chorvatském rekordu 21.11 Stipe Zunič. A vítěz patnáctistovky Holuša? Těžko říct, ve Fayetteville byla totiž vypsána míle, ovládl ji Edward Cheserek za 3:57.94, což čistě lineárně znamená 3:41.83 (Holuša běžel 3:37.68).
Výsledky šampionátu NCAA (Divize I)