Šebrle: Myslel jsem si, že rekord překonám ještě já

Nebyl to 26. a 27. května 2001 úplně ideální závod, mnohé se povedlo, něco málo nebylo podle představ. Ale Roman Šebrle tehdy poskládal deset disciplín dvoudenní soutěže ve vícebojařské Mekce Götzisu jako nikdo jiný před ním a za tím ani po něm. Svěřenec Zdeňka Váni nasbíral 9026 bodů za stovku 10.64, dálku 8.11, kouli 15.33, výšku 2.12, čtvrtku 47.79, stodesítku 13.92, disk 47.92, tyč 4.80, oštěp 70.16 a patnáctistovku 4:21.98. (Obrazová připomínka rekordu je zde.) „Dostal jsem plaketu a malý pohárek od IAAF. Někde ve skříni to mám,“ říká autor výkonu a trochu to působí, že pořádně neví, kde přesně.

Po zdolání světovém rekordu - zdroj: YouTube.com

Vzpomínka na „příjemný pocit“, místo zlepšení rekordu spousty medailí
Samotná soutěž götziská se mu však vybaví ještě i nyní. „Člověk si ty hlavní závody pamatuje pořád. Patnáctistovka bolela hodně, ale euforie byla větší než bolest,“ tvrdí dnes Šebrle. „Jenže je to tak dávno, že se mi zdá, že bolela míň než ten kilák v hale,“ srovnával s úsměvem s letošním závěrečným bojem na halovém mistrovství Evropy, kde díky času 2:42.72 urval bronzovou medaili. V Paříži se za cílem zhroutil a několik minut se nemohl hnout, to v Götzisu si to podle všeho vychutnal o mnoho více. „Jak jsem probíhal cílem a viděl jsem jak skáčou desetiny, projelo mi hlavou, že jsem to dokázal. To byl příjemný pocit.“

Tehdy byl jako 27letý na vrcholu sil. Myslel si, že rekord vydrží tak dlouho? „Spíš jsem to nečekal. Myslel jsem si, že to překonám ještě já,“ reagoval. To se mu, jak víme, nepovedlo, ale on sám je posledním, kdo se mu nejvíce přiblížil. Na olympiádě v Aténách triumfoval s 8893 body, v dosud pátém nejlepším výkonu všech – zbylé tři v „top 5“ patří Tomáši Dvořákovi. „Je příjemné, že to trvá tak dlouho, i když jsou rekordy od toho, aby se překonávaly,“ dodává Šebrle.

Rekordním snahy už vyšly naprázdno, místo toho však Šebrle sbíral medailové výsledky, a to s železnou pravidelností. Ve svém nejzářivějším období získal cenný kov na všech vrcholných akcích od zimy 2002 do léta 2007, tedy tucet medailí v řadě. Celkově jich „navozil“ osmnáct, což je úctyhodné – i přes nepřerušenou účast na olympiádách a světových a evropských šampionátech v hale a venku od MS 1997 po HMS 2010. Pouze tři mistrovství z této obrovské časové plochy nedokončil a pokud uzavřel desátou disciplínou, pouze pětkrát následně nestál na jednom ze stupňů vítězů. Související poznámka: o neuvěřitelné konzistenci nynějšího svěřence Dalibora Kupky svědčí i to, že letos v hale dokázal v kouli i tyči své výkony z rekordního desetiboje překonat (15.69 m a 490 cm).

Rekord čeká na další, zejména Eaton, naopak Clay už ne
Přes neklesající Šebrleho motivaci vydržet až do olympiády v Londýně už je mu jasné, že rekordy lámat nebude. (Sám o postupujícím věku zpívá zde.) „V atletice už jsem si všecko překonal,“ tvrdí, ale vzápětí si trochu odporuje: „Člověk musí mít pořád co překonávat, jinak by ho to nebavilo. Chtěl bych ještě nějaký výkon udělat, z něhož bych měl radost,“ říká 36letý vícebojař a nemyslí tím světový veteránský rekord, jenž má ovšem díky Lvu Lobodinovi a jeho součtu z Götzisu (odkud jinud!) 2004 vynikající úroveň 8574 bodů. Šebrle své vysněné číslo nechce prozradit. „Co nejvíc bodů,“ odbývá odpověď s tím, že za kvalitní výkon se pak „třeba dostanou medaile“.

Výročí rekordu by si o víkendu nejraději užil přímo jako závodník v Götzisu, což však kvůli zranění není možné. „Takhle to asi ani slavit nebudu, až dalších deset,“ říkal v nadsázce. Pokud tedy tak dlouho „svěťák“ vydrží, protože poslední rok přinesl pořádný rozruch v sedmiboji, konkrétně zásluhou Američana Ashtona Eatona. „Je neuvěřitelné, co předvedl v hale, ale sedmiboj je něco jiného než desetiboj,“ je přesvědčen Šebrle, vzápětí ovšem dodává: „Je mladý a jestli bude takhle pokračovat, tak se může dostat na světový rekord i venku během dvou, tří let.“

Naopak Eatonův krajan a Šebrleho kamarád Brian Clay prý svou šanci propásl: „Ač jsem mu to přál, už to neudělá. Prošvihnul své nejlepší chvíle, fyzické, ale i psychické, motivační,“ myslí si Šebrle a vysvětluje: „Brian na to měl, ale je vidět, že to není žádná legrace. Teď má tři děti, vyhranou olympiádu. Většinu toho, co si přál, už získal a motivace do patnáctistovky se mu bude hledat hodně těžko, i když by šlo o svěťák.“

Kam se může rekord posunout a objeví se někdo nový?
Kam by se podle Šebrleho mohl případně světový rekord ještě posunout? „Věřil jsem, že se dostanu na nějakých 9050, 9060, možná ke stovce,“ říká. „Ale jenom jsem si to myslel… Nikdy jsem se k tomu nepřiblížil, i když jsem některá léta mohl.“ Naopak vývoj rekordu v sedmiboji Šebrleho překvapil: „V hale se mi zdálo, že když někdo udělá přes 6500, bude to jen o kousíček a spíš náhodně. A vidíte, Ashton může udělat i 6600,“ zhodnotil amerického mladíka, který při prvním zápisu zůstal vloni pouze bod od šest a půl tisíce, letos už posunul světový rekord na 6568.

Odhad toho, kdy a kdo světový rekord překoná, znesnadňuje i to, na co upozornil svými výsledky právě Eaton. „Ashton je sice jediný, kdo na to má, ale nikdo neví, jaký rváč přijde za pár let,“ uvažuje Šebrle. A bude-li pak mít ten „Rváč“ šanci na rekord, objeví se prý určitě na patnáctistovce někdo, kdo adeptovi pomůže s tempem, podobně jako před deseti lety Šebrlemu Maďar Attila Zsivóczky. „Ti kluci jsou všichni kamarádi, a když někdo půjde rychleji, bude chtít být v závodě, v němž padne světový rekord,“ uzavírá současný světový rekordman.