Šebrle: na závody se těším, moc

Vaše děti dostaly nějakou virózu, vy se cítíte v pořádku?
Cítím se skvěle, Od Štěpána jsem to nechytl, od Káči snad taky ne. Ale člověk nikdy neví.

Na letiště do Valencie nedorazila vaše zavazadla. Už je máte?
Chybějící kufr dorazil dneska ráno. Bylo to trochu zdržení, ale to nevadí. V čem spát jsem měl, takže všechno v pořádku.

Jak se vám líbí hala?
Je pěkná, kulatá (směje se). Před deseti lety jsem si ji moc neužil (HME 98 nedokončil kvůli zranění), tak teď k tomu snad budu mít více příležitostí.

Počínaje Maebaši 1999 jste měl v každém z halových šampionátů alespoň bronz. Připouštíte, že byste tentokrát ve velmi silné konkurenci nemusel vybojovat cenný kov?
Že nebudu mít medaili, se může stát vždy. Ale dosud se to pokaždé nějak zvrtlo, že jsem jí měl, ikdyž třeba v Moskvě to bylo jen se štěstím. Konkurence je opravdu velká a já nemám na to udělat 6400 bodů, což se mi ostatně povedlo dvakrát v životě. Nicméně uvidíme, jak se to zamotá. Forma se od Tallinu pohnula kupředu. I tam jsem však mohl nabírat s přehledem 6100 b, kdybych trochu víc zabojoval. Když se tady zlepším o 200 bodů, mohlo by to stačit, ale nemusí. Ostatní jsou mladý a nebaví je být pořád za mnou. Vítězství bude hodně těžké. Pokud Bryan Clay nic nepokazí, je pro favoritem číslo jedna. Je na vrcholu sil a zdá se, že i ve formě.

Těšíte se na závody?
Ano, moc. Vždycky mě nahecuje, jak na mě kluci už při rozcvičování koukají a testují, jak jsem na tom. Například v Tallinu jsem měl špatné skoky na 204 a hned jsem si všiml, jak zpozorněli. Nabudilo mě to a řekl jsem Dálovi (trenéru Daliboru Kupkovi): teď koukej, co s nimi provedu. Napotřetí jsem 204 skočil a pak i na první 207, byť jsem na to tehdy moc neměl. Některé to viditelně dost zkrouhlo. Dva už dokonce ani nepokračovali dál. 

Budete se soupeři špičkovat i o víkendu při závodech?
Nebudu. Vážím si jich. Maximálně přijdu a zeptám se jich: tak kluci, kdo bude dneska druhej? (směje se) Ba ne, to byla jenom legrace. Bryan udělá hodně bodů. Pokud teda nic nepokazí.