Seriál „120 let“ / A vznikla unie
Zároveň na tomto místě připomínáme, že si stále ještě můžete objednat unikátní publikaci „120 let“, z níž mimo jiné čerpáme při těchto exkurzech do minulosti. V knize najdete nejen zajímavé informace, ale především spoustu jedinečných, mnohdy ještě nepublikovaných fotografií a reprodukcí.
AC Žižkov, Český klub sportovní, AC Praha, I. Český Lawn-tennisový Club Praha, AC Sparta Praha, Český Sculling Cercle, AC Plzeň, Bruslařský závodní klub, Český SKI Klub Praha, Český Yacht Klub Praha, Amatérský Sportovní klub. Pestrá škála jedenácti spolků, které provozovaly různé sporty, se sešla v restauraci u Choděrů, nynějším kině Evald na Národní třídě v Praze, aby definitivně stvrdila vznik České atletické amatérské unie, předchůdce ČAS. (Za dvanáctého zakládajícího člena se počítá Český Krkonošský SKI Klub v Jilemnici, sice nepřítomný, ale aktivně se podílející na přípravách.)
Nejvíce práce však bylo odvedeno před valnou hromadou. Během roku 1896 vznikl přípravný výbor ČAAU a musel se vypořádat s minimálně dvěma překážkami. Údajný profesionalismus dvou členů SK Slavia by mohl vést k zamítnutí přihlášky, a tak se klub k unii před jejím založením ještě nehlásil. Schválení stanov, jejichž přípravu vedl AC Sparta, pak tehdejší rakouské úřady protahovaly více než půl roku. Ale povedlo se, a 15. března 1897 byly konečně akceptovány.
O dva měsíce později, v sobotu 8. května od osmi večer, se pak konala ustavující valná hromada. Kdo by si myslel, že vše šlo zcela hladce, mýlil by se. Padlo prý „mnoho dobrých návrhů organizačních i technických“, ale závěr schůze byl poněkud divoký. Delegáti se nemohli shodnout na oficiálním časopise Unie: Maxmilián Švagrovský prosazoval svůj (Sportovní obzor), zástupci AC Praha a AC Sparta chtěli založit nový (Sportovní rozhledy). Jenže v tu chvíli, v půl druhé v noci, zasáhl Jiří Rössler a valnou hromadu ukončil. Tento bod a některé další tak měly být projednány na další schůzi. Možná i proto vznikl časopis o našem sportu (pod názvem Lehká atletika) až o půlstoletí později, v roce 1949.
Otcové zakladatelé
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, první předseda ČAAU (*23. 1. 1861 Heřmanův Městec, †8. 1. 1943 Náchod). V čele zůstal jen rok, poté se věnoval především olympijskému hnutí, v roce 1899 založil český výbor, když už předtím byl jako přítel barona de Coubertina zvolen členem MOV. Paradoxně se sám sportu aktivně nevěnoval, ač učil na gymnáziu i tělesnou výchovu – vedle češtiny a francouzštiny. Z ní překládal známé autory (Verne, Zola), podobně jako z němčiny (May). Sám byl spisovatel, pseudonym si zvolil Stanislav Jarkovský a je autorem publikací „Paměti olympijské“, „Vývoj českého olympismu“. Spolupracoval s redakcí Ottova slovníku naučného. Jako odborník na etiketu byl po roce 1918 ceremoniářem prezidenta republiky. Čestný členem ČsAAU se stal v roce 1922. Je pochován ve střední části hřbitova na Olšanech.
Josef Rössler-Ořovský, I. místopředseda (*29. 6. 1869 Praha, †17. 1. 1933 Praha). Na ustavující schůzi ČAAU zastupoval Bruslařský klub, který spoluzaložil už jako kluk. Po Guthovi následoval jako druhý předseda ČAAU (1899-1901), také on pomáhal s ustavováním olympijského hnutí, a později vedl výpravy na OH (1908-1928). Podílel se na vzniku dalších zakládajících členů ČAAU, I. Českého Lawn-tennisového Clubu a Českého Yacht Klubu. Kromě toho soudcoval první fotbalové derby mezi Slavií a Spartou. Je pochován na vyšehradském hřbitově.
Václav Rudl, tajemník (*31. 1. 1874, †11. 6. 1913). Stál rovněž u vzniku Českého výboru pro hry olympijské. Mladší bratry Bohumila a Rudolfa přivedl ke sportu, všichni působili v AC Sparta. Václav byl průkopníkem práce s mládeží, sestavil první dorostenecké družstvo. Pořádal také závod na 220 yardů (201 m) o mistra klubu – sám jej vyhrál, nejvíce vynikal v netradiční disciplíně, běhu trojnohém (dva k sobě připoutání jednou nohou).
Otakar Krajíček, pokladník (*25. 1. 1870, †5. 5. 1932). Na dvě krátká období na přelomu let 1904 a 1905 a poté v roce 1911 byl také předsedou ČAAU. Založil AC Praha 1890, vyhrál premiéru chodeckého závodu z Prahy do Brandýsa nad Labem (22. 4. 1893), a stal se členem prvního sboru rozhodčích (1903). Byl také členem první komise, která vydávala seznam klubů pořádajících závody o titul mistra Čech a která sestavila českou rekordní listinu. V roce 1922 se stal čestným členem ČsAAU.
Otakar Maleček, knihovník. Tuto pozici zastával do roku 1899, poté byl revizorem a v letech 1904 až 1905 místopředseda ČAAU. Na pražských Maninách pořádal jedny z prvních závodů spolu s bratry Karlem a Josefem. Prvně jmenovaný držel většinu rekordů na krátkých tratích od 50 yardů do 250 metrů – s výjimkou 60 m, které měl Ota (6,5 vteřiny). Josef zase jejich výkony zaznamenával a byl tak jedním z prvních statistiků.
Oskar John Lažnovský, revizor (*23. 2. 1869, †14. 11. 1944 Karlovy Vary). Spoluzakladatel hned několika klubů – AC Praha, AC Královské Vinohrady, AC Plzeň. Sám aktivní atlet, vyhrál na prvních závodech v roce 1887 (běh na 150 i 660 kroků) i na premiéře mistrovství Čech v následujícím roce (200 kroků). Ovládl i klubovou soutěž o nejvíce ujitých kilometrů v roce 1893 – bylo jich 1462. Jako jazykově vybavený plnil roli klíčové postavy pro kontakt a inspiraci se zahraničím, hlavně Britskými ostrovy (proto i přízvisko „John“). Atletiku popularizoval novinovými i články, uměl také kreslit.
Josef Hlavsa, revizor (*5. 5. 1873 Praha, †22. 5. 1923). Založil a předsedal Českému klubu sportovnímu. Spolu s Janem Hrazdirou stáli u zrodu slavných Běchovic, včetně výběru trati, na níž se se běhá do současnosti. Byl velkoobchodníkem.
Jednou informací v publikaci Sto let královny o zvoleném II. místopředsedovi Stanislavu Havlíkovi je, že byl delegátem Amatérského sportovního klubu, v příloze knihy se však u jeho jména uvádí jako klub Sparta.
Zapisovatelem byl Bedřich Hingst. O této osobě zase víme jen tolik, že působil v Českém klubu velocipedistů. Na valné hromadě však zastupoval Závodní klub „Trojlístek“, který však nebyl zakládajícím členem ČAAU a tak je u jeho jména uveden jako klub Sculling Cercle.
Víte-li něco více o méně známých postavách, budu velmi rád, když se o informaci podělí na mprochazka@atletika.cz.
Zdroje: 120 let české atletiky, Sto let královny, Kdo byl kdo v české atletice
