Sešel se národní tým pro HME
Sbalili se a vydali se na reprezentační sraz. Až potud to byla pro ostřílené mazáky vrcholných akcí rutina. Jenže místo na letiště a odsud do nějaké vzdálené destinace, vyrazili do hotelu ve městě, kde mnozí z nich bydlí. Navíc zde potkali tolik kolegů, kolik nikdy předtím, nepočítaje evropský šampionát družstev, kde šíře výpravy vyplývá z logiky věci. Ovšem 46 českých atletů na individuálním šampionátu? To česká historie nepamatuje. Až dosud nejvíce našich závodilo na venkovním ME v Göteborgu, kde byla škála disciplín podstatně širší, tehdy se do bojů zapojilo 45 Čechů. Unikátní příležitost šampionátu na domácí půdě, událost nevídaná od pražského ME 1978, má šanci toto číslo překonat. Přispěla k tomu jednak velká motivace závodníků, jednak mírnější nominační kritéria vypsaná Českým atletickým svazem. V týmu je tak řada nováčků, pro které je šampionát první velkou akcí v kariéře. Mimořádný zážitek to, i kvůli četným příznivcům v ochozech, bude pro všechny. Sebrali jsme pro vás několik výroků, které při setkání týmu zazněly.
Hlasy od pramene
Denisa Rosolová:
„Můžu si říct, že jsem zkušená, přijde závod a já udělám nějakou koninu. Lokty snad nebudu potřebovat, ale vím, že už se umím strkat.“
„Jsem ráda, že nejsem doma, ale na hotelu. Aspoň nemám stresy, že nestihnu kvalifikaci. Vím, jak vypadá ráno Praha. Člověk si aspoň užívá pohodu a komfort.“
„Chtěla bych si zaběhnout osobák, už je starej.“ (z HME v Paříži kde vyhrála)
Jiřina Ptáčníková:
"Momentálně se necítím nic moc. Dva dny ležím nachlazená, možná chřipka, vyjdu dva schody a jsem zadýchaná."
"Před šampionátem mě potěšil výkon na Pražské tyčce (462), pak ještě jeden trénink.Takže napište, že připravená jsem dobře a že to snad bude dobré."
Jan Marcell:
„Kvalifikační limit (20.55) při tak velké skupině (33 vrhačů) moc lidí nesplní. Věřím si ale na první pokusy, docela mi šly. Vypnout hlavu a uvolněně jít do toho.“
„Každý je k poražení, i Němec Storl. Je sunař, bezpřeskokový. Je schopný dát deset hodů „do kýble“. Samozřejmě ale člověk musí snít, že se může zadařit.“
„Připravoval jsem se do dneška v Nymburce, spíš psychicky. Ale když jsem jel sem, tak už to na mě dýchlo. Tlak je větší, ale hodně se na to těším. Naše mistrovství republiky, kde jsme byli tři silní koulaři, bylo hodně kvalitní, dobré oťukávání.“
Ladislav Prášil:
"Nebude to vůbec lehké, všichni mají naházeno celkem dost, bude to dlouhé a náročné. Nevím ani, jak se to udělá s rozcvičkou, na nic nebude čas. Navíc pokud se bude rozhazovat do sítě, stejně z toho moc nepoznám. Rozcvičím prsty a půjdu na to."
" Na závod se moc těším, už kvalifikaci musím jít naplno, nesmím nic podcenit."
Tomáš Staněk:
„Je to příjemné, že už si nás všímají lovci podpisů :-)
„Že jsme tři Česi v disciplíně, je jedině dobře. Nějak jsme dorostli. Každá česká disciplína by to potřebovala. Hecujeme se, nikdo nechce prohrát."
Petr Svoboda:
"Měl jsem zdravotní problém, ten se díkybohu vyřešil. Doktor Müller-Wohlfahrt mi s tím opět pomohl. Podle tréninku by to mělo být dobré. Jen musím přesvědčit hlavu, že jsem 100% připravený a můžu vyhrát.“
„Nechtěl jsem honit závody, spíš jsem potřeboval přitrénovat. Lepší, když zaběhnu dobře tady. Největší soupeři? Francouzi.“
Jan Tesař:
"Že jsem zatím druhý v evropských tabulkách letošního roku? To je pro mě krajně neobvyklá věc. Nervózní z toho ale zatím moc nejsem, možná to ještě přijde."
"Lokty mám nabroušené dobře, ale doufám, že je nebudu muset použít."
"Štafeta může myslet vysoko, ale je tam hodně proměnných, jistého není nic."
Adam Sebastian Helcelet:
„Ambice mám vyšší, ale myslím si, že medaili bude těžší získat než před dvěma lety v Göteborgu. Zase mám ale lepší formu. A atmosféra by mi mohla pomoct, čím víc lidí, tím pro mě lépe.“
„Čtrnáct dní jsem nic kvůli bolavé achilovce nedělal, dnes poprvé jsem mohl trénovat. Teď je potřeba se hlavně připravit psychicky, dostat to z hlavy, v pátek si zkusím tretry a uvidíme. Ale věřím, že by mi to nemělo ubrat a forma vydrží. Třeba jsem si odpočal, je to pro mě nová zkušenost.“
Jaroslav Bába:
„Poslední tréninky jsem se cítil dobře, forma šla správným směrem. Zdravý jsem, nic nebrání tomu, abych něco předvedl.“
„Republiku jsme šli z tréninku, nebyl čas ztrácet čas. Během posledního měsíce jsem měl dvě virózy.“
„Je pozitivní, že tu třeba nebude Uchov, tomu by se tu určitě skákalo dobře.“ (Loni na Praha Indoor 242)„Soupeři? Procenko, Dmitrik, Chondrokukis, šel jeden závod 232, uvidíme, co předvede. A překvapit může slovenský výškař Matúš Bubeník.“
Jakub Holuša:
„Cítím se dobře, jsem vyrovnaný. Těším se, není se čeho bát.“
„Vím, co hala obnáší. Soupeře to může naopak mást. A stejně je to nakonec o tom posledním kole.“
„Začátek sezony se nepovedl, nešlo to tak hladce jako loni, i silniční závody v prosinci se nepovedly jako předloni. Pustil jsem to z hlavy a směřoval to spíš k patnáctce až půlce. Takže se cítím lépe rychlostně a ve speciálním tempu, než před Sopoty.“
