Silvestrovský skok o tyči

Zaprvé má pověst zrádné, nevyzpytatelné disciplíny, v níž není nouze o překvapení – vnější podmínky (počasí) i um skokanů to vše musí dokonale vyjít a pokusy jsou na každé výšce jen tři – přitom tu najdeme jména jako Bubka či Isinbajevová, kteří oba dokázali ovládnout dlouhou epochu a rekordy sázeli jako na běžícím páse (a zkuste hádat, komu se letos povedl zlatý hattrick…).

Zadruhé je málokomu lhostejná: škarohlídové v ní vidí odkladiště atletů, kteří se nehodili na nic jiného a jejichž náčiní působí jen potíže (občas i jim samotným, když se zlomí); fandové zase tyčku vnímají jako ojedinělou šanci pro rychlostně, silově a technicky disponované.

A konečně (nejdůležitější) zatřetí: událo se opravdu hodně zajímavých věcí.

#1: BEZ KVALIFIKACE / Překvapení tyčkařům připravila světová asociace. Pro halové MS zrušila kvalifikaci a z toho důvodu adekvátně zvedla nominační standard. Těm, co limit nesplnili, změna radost neudělala, a ani účastníci – přes počáteční úlevu ze zrušeného prvního kola – nakonec nadšením z novinky zrovna nehýřili.

#2: DÉŠŤ / Že by voda takhle zásadně vstoupila do finále vrcholné soutěže, delší dobu nepamatujeme. Mistrovství Evropy v Helsinkách oživilo vzpomínky na světový šampionát na stejném místě, před sedmi lety byla navíc i pořádná zima. Stěžovat si jistě nemohla Jiřina Svobodová (v době zisku titulu na konci června ještě Ptáčníková).

#3: VÍTR / V Londýně si pro změnu se skokany pohrál vítr. Pořadatelé sektor na stadionu umístili poněkud nešťastně a zvláště ženám připravil „proťák“ nejednu nepříjemnost. Nechtěné návraty ze čtyř, pěti metrů zpět do šuplíku, případně na dráhu, každopádně do míst kde není měkká žíněnka – nic lákavého.

#4: SMUTNÁ KRÁLOVNA / Předešlý olympijský cyklus 2004 až 2008 patřil jen a jen jí a mezi triumfy v Aténách a Pekingem na kontě přibývaly pouze zlaté úlovky (celkem šest) plus nepočítaně světových rekordů. Uplynulé čtyři roky byly pro Jelenu Isinbajevovou skromnější – jediný titul (letos z Istanbulu) i jediný zápis do historických listin (pod otevřeným nebem) – a tečku napsal Londýn: namísto završení zlatého olympijského hattricku pouze bronz. Úsměv se ruské královně hledal jen obtížně.

#5: ZMĚNA NA VRCHOLU / Nevděk anebo správná chvíle? Francouz Renaud Lavillenie je přesvědčen, že sportovec musí riskovat. Letos dosáhl hned při premiéře „olympijské Evropy“ na hattrick, když získal postupně tituly na halovém světě, venkovním ME i pod pěti kruhy. V závěru sezony proto překvapil, když po čtyřech letech ukončil spolupráci s trenérem Damienem Inocenciem a nově jeho přípravu povede Phillipe D'Encausse, jiný kouč z Clermont-Ferrand.

#6: SMOLAŘI / Z tyčkařského sektoru pochází letos i pozoruhodné duo smolařů z Německa. Björn Otto posbíral z vrcholných podniků tři stříbrné medaile, Silke Spiegelburgová zůstala třikrát hned těsně pod stupni vítězů. Náplasti v podobě národního rekordu a pokořených šesti metrů (Otto) a diamantová trofej (Spiegelburgová) asi nebudou mít takovou hojivou sílu. Marná sláva, zlato je zlato, medaile medaile.

#7: TANEČNICE / Šťastná sedmička patří Kateřině Baďurové-Janků. Bývalá česká tyčkařka a stále ještě rekordmanka pod otevřeným nebem si splnila sen v taneční show StarDance, a to tak že vrchovatě. S partnerem-profíkem Janem Onderem soutěž finišující před vánočními  svátky vyhrála.
Přeji vám všem čtenářům, ať se novým rokem 2013 protančíte tak elegantně jako Kateřina.