Slovensko hodlá obnovit týmovou soutěž
Přežité? Podle nového vedení SAZ ne
Do rozdělení Československa v roce 1993 fungovala týmová klání v rámci federace. Zatímco u nás byly soutěže družstev zachovány, slovenské vedení je ústy tehdejšího šéfa Antona Ihringa označilo za „přežité“ a prý je „atletika především individuální sport“, cituje staré prohlášení Ihringa deník Šport. Úplné zrušení však Slovenský atletický svaz (SAZ) neučinil. Udržel systém mítinků Grand Prix Slovensko (GPS), kam se mohli hlásit jednotlivci. A individuální výsledky z GPS pak byly určující pro postup dvanácti družstev na finálové mistrovství.
Jenže podle Športu tento model postupně upadal. I proto, že se vydávali slovenští atleti, včetně těch nejlepších, hostovat do českých klubů. Běžně jejich počet přesahoval stovku, v roce 2010 dosáhl rekordních 156 a zákonitě tak klesala kvalita slovenské GP. „Někdy jsem měl pocit, že nejsem na závodech, ale na nějakém klubovém tréninku,“ trpce glosoval generální sekretář SAZ Pavol Swiec situaci v letošní sezoně a na dálku oponuje Ihringovi. „Liga není špatná myšlenka, soutěže družstev posilují vztah závodníků s klubem,“ míní Swiec. „Nevidím důvod, proč by nejlepší neměli startovat v slovenské lize za klub, který jej podporuje,“ doplňuje jej šéftrenér SAZ Martin Pupiš a řečnicky se ptá, proč dálkařky Velďáková a Medgyesová spolu soupeří v české lize a na slovenské.
Vedení SAZ, které nastoupilo loni v říjnu, se po analýze rozhodlo soutěž dospělých družstev obnovit. Víkendová valná hromada pak záměr svazu podpořila – proti bylo pět delegátů, tři se zdrželi (Šport neuvádí celkový počet). V „Atletické lize 2014“ by mělo dle návrhu soutěžní komise SAZ startovat osm nejlepších mužských i ženských týmů (z 12) při letošním mistrovství Slovenska. Do toho příštího M-SR pak postoupí už jen nejlepší šestice družstev po čtyřech základních kolech, v nichž se boduje 8 až 1 od vítězného až po poslední tým. Družstvo tvoří 26 závodníků, z nichž šest může být hostujících a nejvýše dva zahraniční.
Pořadatele, kluby i samotné atlety se SAZ snaží přilákat vcelku štědrými finančními podmínkami. Organizátoři dostanou od svazu dotaci, klubům budou proplaceny cestovní náklady a pro tři nejlepší závodníky ve všech disciplínách každého kola jsou připraveny bonusy ve výši 70, 50 a 30 eur. Celkem hodlá SAZ přispět 80 tisíci eury, z toho půjde na odměny atletům přes 33 000, družstvům pak 12 000.
Pro a proti
Kritici namítají, že země nemá dostatek atletů ani vhodné stadiony a některé disciplíny úplně „vymřely“. A podle předsedy Atletického svazu Bratislavy Igora Gavenčiaka slovenská „špička nepřijde ani na ligu“. Radovan Mikšík, šéftrenér Dukly Banská Bystrica (v Moskvě bylo ve slovenské reprezentaci z 11členného týmu 8 svěřenců jeho), k radosti vedení SAZ garantuje opak. „Dávám záruku, že naši atleti budou v rámci svých možností v lize startovat.“ A pro slovenský „východ“, který v nové soutěži zatím nemá zástupce, může být liga příležitostí jak urovnat spory mezi oddíly. „Košice by měly spojit síly, nastal čas ukončit třenice,“ vyzval Jaroslav Rusnák ze zdejší Slávie TU.
I oslovená sedmička špičkových atletů se vyjádřila k projektu vesměs pozitivně (Kučera, D. a J. Velďákovy, Lomnický, Tóth, Repčík, Charfreitag). Výhradami jsou především případné časové kolize se zahraničními starty, někteří z reprezentantů by rádi viděli i více mítinků či vyšší odměny. Nejnadšeněji zní pohled chodce Mateje Tótha, který pátým místem na MS dosáhl nejlepšího výsledku slovenské atletiky v Moskvě. „Je to jediná možnost jak znovu pozvednout atletiku a oživit kluby. Budu se snažit získávat pro Duklu body, pokud možno ve všech kolech. Očekávaný efekt asi nepřijde v prvním roce, ale v blízké budoucnosti by mohla mít liga slušnou úroveň. Držím palce SAZ, aby tuto myšlenku dotáhl do úspěšného konce,“ říká Tóth.
