Složí čtvrtkaři štafetu pro HMS?

Jaká je aktuální situace? Po závodech ve Vídni, kde většina elitních čtvrtkařů běžela čtvrtku letos poprvé,vede tabulky disciplíny s dřívějším výkonem 47.36 Pavel Jiráň, druhý Josef Prorok byl o dvě setiny pomalejší, třetí je s 47.64 Jiří Vojtík a nejlepší kvartet doplňuje Theodor Jareš s časem 47.95. Průměr těchto výkonů činí 47.58, což je o 28 setin více, než kolik by bylo třeba, aby štafeta mohla být na HMS nominována. Je to moc nebo málo? Jak tedy vypadají šance, že si čtvrtkaři v Dauhá zazávodí? Pohled těch, kterých se to týká, vede spíše k mírnému optimismu. 

„Čtvrtkaři se v průběhu sezony oproti prvním závodům většinou zlepšují, v průměru tak o tři, čtyři desetiny. Takže to, že se štafetu podaří sestavit, považuji za reálné. Ovšem samozřejmě není nic jistého,“ říká k tomu kouč Petr Novotný, který má v sekci sprintů štafetu na starosti.

Podle papírových předpokladů má největší potenciál na zlepšení letošních maxim trio Jiří Vojtík, Rudolf Götz a Petr Szetei, u nichž je největší rozdíl mezi časem předvedeným na prvních závodech a osobními rekordy. Všichni mají zkušenosti z velkých akcí a patří v halové čtvrtce do elitní desítky dlouhodobých národních tabulek. Každý z nich má navíc důvod věřit, že se v dohledné době zlepší.

„Běželo se mi dobře, jen jsem udělal taktickou chybu, kvůli které jsem se při předbíhání dostal až do třetí dráhy. To mě podle trenéra stálo klidně vteřinu,“ hodnotil první závod ve Vídni např. Vojtík, který by svůj letošní čas rád výhledově stlačil až na úroveň limitu pro individuální čtvrtku 46.90. Hlavní útok by v tomto směru měl přijít 16. února ve Vídni, ve Vojtíkově oblíbené hale. „Mám tu něco jako druhý domov. Ve Stromovce se sice také dá běžet rychle, ale je to obtížnější kvůli podkladu, který není jako obvykle z palubovky, ale z betonu a moc nepomáhá,“ říká osmadvacetiletý svěřenec Jiřího Nejdla.

Na stejný závod cílí i Rudolf Götz, který při vídeňské premiéře běžel čas 48.05. Ani on se přitom nevyhnul kolizi se soupeřem. „Bez toho bych běžel o nějakou tu desetinu až dvě rychleji a s takovým výkonem bych byl spokojený. Nedávno jsem totiž byl nějaký čas mimo republiku a mám oproti klukům tak 14denní skluz v přípravě. Věřím tedy, že moje výkonnost půjde nahoru,“ říká účastník olympiády v Pekingu s halovým OR 47.00.

Výrazné zlepšení oproti první čtvrtce v sezoně očekává i účastník loňského HME Petr Szetei. „Pomalu jsem to rozběhl, prostě jsem se toho bál,“ říká na adresu svého vídeňského času 48.59. „Ale v tréninku se cítím dobře, dokonce bych řekl, že i lépe než před rokem,“ srovnává své pocity se sezonou, v níž si zaběhl OR 46.96. Výrazný výkonnostní posun tak od sebe očekává už třeba na nedělní GP Olymp, kde by měli běžet když ne všichni, tak alespoň většina z domácí čtvrtkařské elity.

Když k tomu připočteme samozřejmou možnost, že se zlepší i ostatní z popředí českých tabulek, je výhled do budoucnosti z hlediska ambicí českých sprinterů dostat se na HMS se štafetou slibný. Dokonce natolik, že může docela snadno nastat opačný problém. Do požadovaného průměru se může vejít třeba hned šestice závodníků, přičemž do Dauhá jich smí odjet včetně náhradníka jen pět. Někdo by v takovém případě musel zůstat doma.

K takové situaci je však zatím ještě hodně daleko a kdo ví, zda vůbec nastane. Zatím je třeba držet se při zemi a čekat na další vývoj. „Také je důležité, aby se nikdo z těch klíčových nezranil nebo neonemocněl. To se v hale bohužel stává velmi snadno,“ varuje Petr Novotný.