Špotáková bronzová, Bolt dotáhl hattrick
Fenomenální jamajský sprinter dotáhl svůj smělý plán a po Pekingu a Londýně také v Riu de Janeiru ovládl 100 i 200 metrů. Na své delší oblíbenější trati měl Usain Bolt navíc smělý plán zaútočit na hranici 19 vteřin a včerejší semifinále za 19.78 s uvolněnými úsměvy v závěru naznačovalo, že by se o to mohl pokusit. Jenže jak se říká pěkně v angličtině, "another day, another deal". V boji o finále se neohlížel vpravo vlevo, pílil do cíle, ani oslavná gesta před doběhem nepředváděl, přesto svému ambicioznímu plánu zůstal dost dlužen - na setinu totiž zopakoval čas z předešlého kola 19.78. Ovšem dech jakoby došel i jeho soupeřům, kteří v předešlém průběhu soutěž naznačovali, že by mohli ve velkém zdolat 20vteřinovou hranici. Ve finále ji ale nezdolal ani stříbrný Kanaďan De Grasse - 20.02. O bronz se strhla řádná mela, když se trio Evropanů vešlo do rozmezí 20.12-13. Nejšťastnějším z trojice byl Francouz Lemaitre, o tisíciny prohrál medaili mladý Brit Gemili, zkušený Nizozemec Martina zůstal o setinu zpět. Až šestý tak skončil stříbrný ze čtvrtky Američan Merritt (20.19).
Bronzová Bára, bramborová Zuzka
Třetí olympijský titul v řadě a svůj druhý pod vedením Rudolfa Černého nezískala, ale vybojovala bronzovou medaili. Oštěpařka Barbora Špotáková hodila v předposlední sérii 64.80 m, čím si o dva centimetry před vítězkou kvalifikace Andrejczykovou z Polska zajistila medaili. Stříbro brala o 12 cm dál velká kamarádka Barbory Jihoafričanka Viljoenová, které se nejvíce povedl hned vstupní pokus v soutěži - 64.92. Nečekanou šampionkou se stala Sara Kolaková, která přitom po zúžení na osmičku figurovala až na šestém místě. Ve vyrovnané soutěži, v níž druhou a sedmou oštěpařku dělilo pouhých 88 cm, ale díky chorvatskému rekordu 66.18 ve čtvrté sérii soupeřky přeskočila a nikdo už ji nedokázal dostihnout. Špotáková pak na ploše svou medaili oslavovala takovým stylem jako kdyby byla ze zlata. "Na rovinu? To bylo nádherný, ještě dlouho budu křepčit. Stal se zase zázrak, nevypadalo to se mnou vůbec dobře, povrch je rychlý, zvláštní, praly se s tím úplně všechny. Já jsem sebrala nějaké síly, nevim odkaď, dokonce jsem řvala, to obvykle u hodu nedělám. Bylo to maximum, co jsem mohla dneska vydolovat," zněly první dojmy bronzové medailistky. Více v připravovaném rozhovoru.
V sezóně zkomplikovné zraněním achilovky udělala pro olympijský úspěch, vynechala mistrovství Evropy, před Riem absolvovala jedinou závodní čtvrtku s překážkami. Zuzana Hejnová toužila po medaili, ale tentokrát jí nebyla souzena, do cílové rovinky vbíhala na druhém třetím místě, ale nejdříve jí utekla Dánka Pedersenová, která svou jízdu dotáhla ke stříbru v národním rekordu 53.55. Po poslední překážce se přes svěřenkyni Dalibora Kupky přehnala ještě Američanka Spencerová, bronz brala v osobáku 53.72. Relativně daleko přede všemi si pro titul doběhla její krajanka Dalilah Muhammadová, která triumfovala v čase 53.13.
Hejnová běžela 53.92. "Posledních dvacet metrů jsem už nemohla, přejela mě (Spencerová) zezadu. Ale myslím, že jsem podala maximum, na co jsem v danou chvíli měla, nic jsem tam nenechala. Těžko říct, jestli jsem to trochu přepálila a pak mi chybělo v konci, to mi asi řekne až trenér. Ale zdálo se mi, že běžím dobře, a pak mi došlo," zněly bezprostřední pocity čtvrté v cíli. "Po tom všem, co jsem prožila tuhle sezónu, myslím, že musím být spokojená. Kdybych nebyla, nebyla bych pokorná. Achilovka mě fakt bolela, tréninky stály za prd a začalo se to zlepšovat až před olympiádou. myslím, že jsem z toho vytěžila maximum," říkala a přiznala, že by před olympiádou nevěřila v takový čas. "Byla jsem z toho nešťastná, moc mi to nešlo, necítila jsem se dobře, bolela mě noha. Ti, co se mnou byli často, prožívali to se mnou, viděli, jak jsem z toho špatná. S pokorou musím říct, že čtvrté místo je super s ohledem na to, jak se to vyvíjelo," uzavřela.
Dva olympijské rekordy
Co naznačila dopolední kvalifikace, to potvrdilo večerní finále. Bitva o medaile v kouli měla výtečnou úroveň. Aby také ne, když zásluhou Ryana Crousera padl olympijský rekord. Američan se ujal vedení v druhé sérii (22.22), pak ale předvedl ještě dva pokusy za 22 metrů, přičemž ten delší měřil 22.52 m. Jeho favorizovaný krajan Kovacs zapsal nejdelší výkon hned v úvodní sérii (21.78), pak už se zlepšit nedokázal. Bronz si vysloužil díky povedeným závěrečným dvěma sériím Novozélanďan Walsh (21.36). Ani výtečné národní rekordy Elemby z Konga (21.20) a Brazilce Romaniho (21.02, jeho už dnes druhý) taky k medaili nevedly.
Bojovník Helcelet dvanáctý
Už už to vypadalo, že Adam Sebastian Helcelet zapíše po disku a tyčce další méně povedenou disciplínu, první dva pokusy v oštěpu tomu nasvědčovaly (60.84 a 62.42). Pak ale "Decathlon Nerd" Josefa Karase prokázal bojovného ducha a při poslední ráně doletělo náčiní do vzdálenosti 68.20, takřka o metr dál než při osobáku v Amsterdamu. Jiří Sýkora navzdory nule v tyčce pokračuje v soutěži a v sektoru předvedl nejlépe 56.99. Dál než Helcelet hodili Grenaďan Felix (69.92) a především Kubánec Suárez, který se díky 72.32 posunul na šestou pozici. Stíhací jízda Francouze Mayera za zlatem pokračovala i v oštěpu, kde s 65.04 přehodil Američana Eatona o pět a čtvrt metru (59.77) a náskok favorita se ztenčil na 44 bodů. Stejný odstup dělil po deváté disciplíně i třetího Kanaďana Warnera (oštěp 63.19) a Němce Kazmirka (64.60). Helcelet zůstal jedenáctý, s minimálním 7bodovým odstupem na deváté místo a 40 b od bodované osmičky. Sýkorovi pak patřilo 25. místo.
Finis coronat opus! Fantasticky vyvrcholil desetiboj patnáctistovkou. Adam si vylepšil osobák na 4:34.41, přesto v konečném účtování klesl na 12. příčku, odměnou mu však byl celkový osobní rekord 8291 bodů. Jiří pouze nastoupil a tak uzavřel závod na konečném 25. místě. A boj o zlato? Mayer svůj boj nevzdal a po většinu trati byl před svým rivalem o titul Eatonem. Američan jej však cca 250 metrů do cíle předběhl a před sebe už nepustil, v čase 4:23.33 jej předstihl o více než dvě vteřiny. Mezi nimi dokončil Kanaďan Warner, který si tak pojistil bronz. A celkové bodové součty? Famózní: Ashton Eaton vyrovnal olympijský rekord Romana Šebrleho z Atén 8893 bodů, Mayer vylepšil francouzský rekord na 8834 b, Warner složil letošňák 8666. Čtvrtý Němec Kazmirek si vylepšil osobák na 8580, pátý Bourrada africký rekord na 8521.
"V konkurenci, co tu předváděli soupeři, jsem absolutně spokojený," uvedl Helcelet. A jak hodnotil disciplíny druhého dne? Překážky 14.37, disk 44.13, tyč 4.70, oštěp OR 68.20, 1500 OR 4:34.41: "Cítil jsem se před překážkami hrozně blbě. Byl jsem strašně unavený, spal jsem čtyři hodiny. Dopadla na mě taková krize, jakou jsem ještě neměl na začátku druhého dne. Ale dopadlo to dobře. Disk mohl být taky dál, ale zaplaťpánbů za těch 44. Na tyči jsem se probral, odpočinul jsem si, ale chybělo trochu štěstí. Osobák v oštěpu je super. Dohodli jsme se pak s trenérem, že poběžíme patnáctku na krev a uvidíme, co z toho bude. Dal jsem si osobák o tři vteřiny, to je na mě hodně luxusní. Takže mě to nemrzí, že jsem se do desítky nevešel."
Joluša: semifinále bylo strop
Mílař Jakub Holuša olympijské finále nepoběží. V boji o něj si udržoval slušnou pozici po celý kilometr, před náběhem do posledního kola se však přeci jen dostal do sevření soupeřů a i když se na 300 m do cíle cesta uvolnila, nedokázal se probít mezi pětku postupující přímo dál. Jak se ukázalo, stačilo by nakonec i dostat se na sedmé místo (druhé semifinále se běželo o něco málo pomaleji), k němu svěřenci Jiřího Sequenta v čase 3:40.83 chybělo 63 setin vteřin. Celkově tak obsadí 18. pozici. Mezi nejlepších dvanáct se probila hlavní favorité, včetně obhájce titulu Machlufiho z Alžírska či keňského favorita Kipropa - právě tito dva také zaběhli nej časy, těsně pod 3:40. "Říkal jsem si po třístovce, to je závod na mě, nic extra rychlého," povídal Jakub v mixzóně. "Pak to Maročan natáhl, já se snažil být vepředu, asi 500 do cíle se začalo rychlovat, ale bylo to v pohodě. 300 do cíle jsem si pořád kontroloval pozici. Říkal jsem si, že na 200 metrech jdu naplno, ale když jsem chtěl zrychlit, najednou to nešlo. Navíc přišel kontakt, Machlufi mě loktem vyhodil do třetí dráhy, zrovna ve chvíli, když jsem zabíral, takže energie šla spíš do tribuny než kolem nich. Pak už jsem ztratil naději a 100 metrů do cíle věděl, že je to špatný, netáhlo mi to," popsal semifinále Holuša.
O finále bojovaly také půlkařky. Asi největším překvapením je vyřazení mistryně světa z Moskvy a čtvrté ženy světových tabulek Keňanky Sumové. Trio největších favoritek Semenyaová, Niyonsabaová, Bishopová však zůstalo ve hře, prvně jmenované také dosáhla jasně nejrychlejšího času (1:58.15).
Opakovaný běh Američanek (dopoledne si vinou soupeřek nemohly předat) přinesl nejrychlejší čas prvního kola. Kvartet Bartolettaová, Felixová, Gardnerová, Akinosunová, přinesl kolík do cíle za 41.77.
