Špotáková: měla jsem určitě nejlepší fanoušky

Aktuality
středa 19. srpna 2009
Jaké jsou pocity novopečené vicemistryně světa?

Jaká byla oslava?
Byli jsme kousek od stanového městečka u hlavního nádraží, kde bydleli moji fanoušci. Potěšilo mě, že i obsluha v hospodě věděla, že jsem skončila druhá. Asi ten závod sledovali. Takže chápali, že oslavujeme a docela to respektovali.

Byli jste hluční?
Tam už ani ne. Rambajs byl neuvěřitelný, když jsem přišla ze stadionu k zastávce S-bahn, kde na mě čekali fanoušci.  Předtím jsem kvůli nim trochu předčasně ukončila tiskovou konferenci, kde sice bylo plno, ale všichni se samozřejmě ptali Steffi a já jsem tam jen hryzala mikrofon. V S-bahnu pak řádili tak, že vlak málem vykolejil, jak celý nadskakoval.

Co skandovali?
Pořád něco. Třeba: tak jsme druhý, no a coooo, no a cooooo, no a coooo.... to nemělo chybu.
Musím říct, že jsem měla nejlepší fanoušky na celém MS. To tady Němci nezažili.

Kdy jste šli spát?
Já asi v půl třetí. Pak už všem došla energie a postupně se vytráceli. Byla jsem ráda, taky nejsem nesmrtelná. Závod trval strašně dlouho, s rozcvičením je člověk pět hodin v permanenci. Roztahanost byla taky největší slabinou závodu. Začal ve velkém stylu, Rumunka Stoianová hodila 64,5 metru, Steffi předvedla vítězný hod a pak to na 10 minut přerušili kvůli medailovému ceremoniálu a představování běhu na 400 m překážek. Od té doby už nikdo nic nehodil. Nebyla jiskra. Steffi měla v tomhle ohledu štěstí.   

Jaké bylo probuzení?
Jestli jsem včera byla hodně spokojená, dneska už tolik nejsem. Vidím věci, které se daly udělat lépe. Základní problém byl, že jsem byla unavená. Je dobře, že jsem se tak zvedla z kvalifikace, ale pořád to nebylo ono. Bylo to hrozně upracované. Asi jsme měli poslední měsíc trénovat o něco méně. Na druhou stranu Steffi zlato moc přeju, uzavřela kariéru, jak nejlépe mohla. Je šťastnej člověk, alespoň co se týče sportu. V osobním životě nevím.

Dostala jste hodně blahopřejných zpráv?
Asi šedesát.

A byla některá z nich výjimečná?
Všechny byly hezké. A měly takový společný motiv. Hlavně že jsem prý porazila Rusku Abakumovovou. To koresponduje i s mými pocity.

Také jste dostala telegram od prezidenta. Co v něm stálo?
Že stříbro sice není tak pěkné jako zlato, ale že mi děkuje za reprezentaci země.

Adam Pražák